Název vlákna: Myšlenky na sebevraždu

Diskuse 

 4 příspěvků / poslední přidán 14. září 2018 18:27

Přidat nový příspěvek

Přijde Vám tato diskuse zajímavá? Podělte se o ní s přáteli.

Radim H. / 28. července 2014 10:48

V září mi bylo 15 let a poslední dobou mám takový zvláštní myšlenky,nevím komu bych se měl svěřit,tak aspoň sem anonymně :-) Bojim se,že kdybych se s tim svěřil někomu z rodiny nebo známých,tak že mně pošlou léčit,nebo tak něco.Já se vlastně cítim úplně zdráv,jen třeba jsme někdy u kamaráda ve 4 lidech(bydlí v paneláku ve 4. patře)on otevře okno,a já prostě pořád musim myslet na to okno a na to že skočit,co se stane když skočim,jak se budou tvářit lidi v místnosti když skočim,co bude dělat mamka když skočim a tohle se mi pak v hlavě opakuje pořád dokola,je to čim dál tim častější,nedokážu se pak na nic jinýho soustředit,už na to začínám myslet i když vidim jedoucí auto,nikdy jsem v sobě nenašel odvahu to udělat,ale bojim se že se to jednou stane a prostě si odpovím na všechny ty otázky... prosím jestli s tim máte někdo zkušenosti,tak mi prosím řekněte co to je nebo líp,jak se toho zbavim... Děkuju

Nux Vomica / 30. července 2014 20:12

myšlenky na sebevraždu / Radime, to je asi potřeba to někomu říct. Jsou to děsivé myšlenky, ale jsou to jenom myšlenky. Vtíravé, nutkavé, ale pořád jen myšlenky. A s tím se něco dá dělat. Řekla bych to někomu komu důvěřuji a koho to příliš nevyděsí. Myslíš, že by to rodiče unesli?

Jana V. / 26. února 2016 20:24

sebevražda / Často myslím na sebevraždu, jako by to nějak patřilo do mého života. Myslím si že to způsobuje trauma které jsem si dlouhodobě prožívala, ale nechci tady dělat chudinku. Jen se prostě snažím to nějak ovládat, snažím se žít normální život, nemyslet na to co se mi stalo, což nebude možné.

Zdenka A. / 14. září 2018 18:27

myšlenky na sebevraždu / Poslední dobou není dne,abych nepomyslela na to ukončit svoje utrpení.Zdá se mě,že se spiknul proti mě celý svět.Nejhorší je,že i děti.Celý život jsem tady byla pro ně.Když je ted potřebuju tak vytahují věci co bylo a nebylo,kdo co řekl a neřekl,co kdo dal a nedal..Moje připomenutí se bývalé pomoci berou jako vyčítání.Jsem hodně unavená,po několika operacích a psychických bojích jsem vyhořela.Moje energie,kdy jsem vyřidila vše lousknutím pstu je ta tam.Nic mě nebaví ...už ani žít ... ale prostě to nedokážu ... jsem srab?

Přidání nového příspěvku

Pokud se chcete zúčastnit diskuse, musíte se nejdříve přihlásit v horní části stránek. Pokud ještě nemáte svůj účet, můžete se registrovat.

© 2016 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.