Eutanázie: Osvobození nebo vražda?

29. srpna 2014 14:00 | Jaroslav Pustina deprese úzkost umírání eutanázie

Freeimages.com foto by zeathiel

Případ Rumburské nemocnice, kde sestra usmrtila pacientku, opět oživil debatu o eutanázii jako legitimním způsobu ukončení života. Právně jde o problém relativně jednoduchý ale co na to etika?

Téma eutanázie připomíná ponorku. Občas se vynoří, vystřelí torpédo do veřejného prostoru a po čase se zase stáhne do intelektuálních vod. Stejně tomu nejpíše bude i v případě vraždy pacientky v Rumburku. A není se čemu divit. Závažná etická dilemata jako je právě eutanázie nebo potraty jsou velmi komplikovaná a v podstatě nevyřešitelná. Každý má svou vlastní pravdu, vlastní pohled, vlastní filosofii a přístup k životu. A tedy i ke smrti.

Jak podotýká Helena Haškovcová z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, právně je eutanázie jednoduchý problém, ale eticky nesmírně složitý. Poukázala také na paradox toho, že sebevrahy zachraňujeme a příliš nad správností záchrany jejich života nepochybujeme, ale v případě hraničního hrdelního zločinu se vede debata o jeho legalizaci.

Touha po smrti jako komplexní problém jedince

Lékařský etik a katolický kněz Marek Vácha v pořadu Drtinová Veselovský TV dále poznamenává, že lidská bytost je jednotou biologickou, psychickou, sociální a spirituální. Žádost o eutanázii je dle něj zřídkakdy vedená nesnesitelnou bolestí, protože paliativní péče, což je péče zaměřená na zmírnění následků onemocnění (např. právě bolesti), je dnes na velmi vysoké úrovni. Tyto žádosti jsou často vedeny podobnými motivy jako sebevražedné sklony tělesně zdravých jedinců.

Jedná se tedy například o depresi a úzkost (psychologická rovina), osamocenost a nepotřebnost (sociální rovina) a ztrátu smyslu života (spirituální rovina). Tyto úrovně fungování jedince jsou nevyléčitelnou těžkou nemocí nepochybně silně ovlivněny, ale jsou do jisté míry samostatné a na zdravotním stavu nezávislé. Ne každý smrtelně nemocný pacient trpí těžkou depresí, je osamělý, nebo cítí, že jeho život nemá smysl.

Celý rozhovor s Markem Váchou můžete zhlédnout ZDE.

Příznivci eutanázie naopak často argumentují možností volby a svobodou jedince vybrat si poslední cestu dle svého přání místo pasivního odpočítávání minut vyprchávajícího života, který pro daného jedince již postrádá smysl. Svoboda jedince je pro zastánce eutanázie základní hodnotou, která by měla být za všech okolností respektována. Zde se tedy rodí jedno z ústředních témat debaty o eutanázii:

Je pro nás důležitější hodnotou život nebo svoboda jedince?

Jak se tedy postavit k tématu eutanázie?

Je smrt rukou lékaře za určitých okolností v pořádku? A za jakých?

Není usmrcování lidí na jejich vlastní žádost nebo dokonce na žádost rodiny přímo v rozporu s posláním lékaře?

A jak byste potrestali (či nepotrestali) nemocniční sestru z Rumburku?

Zapojte se do diskuse!

ZDROJE:

Drtinová: Etik: Je obrovský rozdíl, jestli zabíjí nemoc, nebo lékař (2014). Přístup z: http://video.aktualne.cz/dvtv/etik-je-obrovsky-rozdil-jestli-zabiji-nemoc-nebo-lekar/r~425743bc2e0211e4bf0e0025900fea04/

Skálová, A. (2012). Eutanazie očima různých oborů. Zdravotnické Noviny

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

Nux Vomica / 29. srpna 2014 22:15

... / Jsem jednoznačně pro euthanazii. chtěla bych si o tomhle rozhodnout sama.

Sára Nováková / 2. září 2014 10:45

Já jsem spíš pro možnost vytvoření nějaké komise, která jednotlivé případy bude schvalovat a umožní eutanázii pár jednotkám, u kterých bude prokázané, že jejich současný stav opravdu nestojí za život. Celorepublikově bych možnost eutanázie nechtěla.

© 2016 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.