Již za několik týdnů začíná škola. Přečtěte si, jak lze dítě motivovat k učení

17. srpna 2014 19:29 | Nikola Bosoková děti učení motivace

Freeimages.com foto by lusi

Řekněme si to narovinu, pokud by nás nemotivoval obraz hezké budoucnosti, v mnoha situacích bychom se vůbec nedonutili učit. Každý rodič se snaží své dítě motivovat k učení správným způsobem. Ale existuje vůbec nějaký správný způsob?

Během celého života si stanovujeme určité cíle, kterých chceme dosáhnout. Tuto snahu provází motivace, která je hybnou silou našich činů. Není tedy náhoda, že tento pojem pochází z latinského slova movere, neboli pohyb. Lidé jsou jediní savci, kteří si nejen své motivy uvědomují, ale dokáží o nich také přemýšlet.

Síla motivace

Motivovat člověka není snadné, avšak některé pohnutky přímo souvisí s našimi instinkty. Existují situace, při kterých je člověk schopen projít i ohněm. Pokud jde o život, tato skrytá síla dosáhne naprostého vrcholu a pohání člověka k neuvěřitelným činům. V životě se nacházíme i v situacích, kdy je to přesně naopak a naše pohnutky připomínají ručičku otáčkoměru v autě bez motoru. Podobně se bude projevovat zájem sedmiletého chlapce při učení vyjmenovaných slov.

V celoživotním procesu učení se bez motivace nejsme schopni obejít. Nejsnadnější cestou je tzv. vnitřní motivace, která se projevuje vlastním zájmem o danou oblast, touhou poznávat, seberealizovat se, potřebou výkonu a úspěchu. Vychází z nás samotných a je poháněna naší vůlí. Jedná se o uvědomění si toho, že nějaká činnost uspokojí naší potřebu nebo nám přinese nějaký užitek. Dále mluvíme o vnější motivaci, jejíž hybnou silou je touha po odměně a strach z trestu. Je záležitostí pobídek z vnějšího prostředí. Pobízet nás mohou druzí lidé, věci či peníze. Tento druh motivace nás tedy vybízí k výkonu, který bude nějak odměněn. Samozřejmě je lepší budovat vnitřní motivaci, jelikož poté je učení efektivnější. Pokud je člověk vnitřně motivován, činnost ho baví, přináší mu potěšení a pocit naplnění.

Vývoj motivace

Na prvním stupni základních škol jsou děti motivovány učiteli a rodiči pomocí odměn a trestů. Na druhém stupni se je rodiče snaží motivovat vnitřně, což se projevuje otravnou frází „děláš to pro sebe“. Na střední škole se ve většině případů děti vymknou kontrole. Dle mého je to přirozený proces. Je třeba nechat své dítě zjistit, co studium obnáší. Pokud jsou vnitřně motivováni a rozhodnou se k dalšímu studiu, pokračují na školy vysoké. Zde se úloha rodičů správně motivovat své dítě k dalším studiím proměňuje v podporu. Člověk si určuje své síle, které ho ženou dopředu.

Motivace k učení je ovlivněna mnoha faktory. Velmi významná je pochvala. Může změnit směrnice člověka a proměnit vnější motivaci ve vnitřní. Každý je rád oceněn za svou snahu. Tresty jsou sice poměrně účinným prostředkem k odstranění nežádoucího chování, ale z dlouhodobého hlediska jsou neefektivní. Tresty mají řadu nežádoucích účinků, jako je nepřátelství, či dokonce strach z trestající osoby. Při častém trestání může dojít k inhibičnímu efektu, což znamená, že trestáme-li dítě za odmlouvání, může s námi přestat mluvit úplně. Mohou vést také k depresím a pocitům méněcennosti. Dítě se může začít postupně vyhýbat všemu, co by vedlo k jeho ohodnocení.

Ke zvýšení zájmu o učivo můžeme přispět propojením učiva s běžným životem, tvořivostí, vlastní aktivitou.

U dětí základních škol je hlavní krátkodobé učení, které se projevuje velkou intenzitou, ale vydrží krátkou dobu. U studentů na vyšších vzdělávacích úrovních převládá dlouhodobé učení, které vyžaduje velkou míru sebezapření a cílevědomosti.

Motivace k učení v souvislosti s Maslowovou teorií potřeb

V této souvislosti považuji za nezbytné připomenout Maslowovu hierarchickou teorii potřeb, která úzce souvisí s motivací. Úplný základ tvoří potřeby fyziologické, poté nastávají potřeby bezpečí, lásky, uznání a úplný vrchol tvoří potřeby seberealizace. Tato teorie nám říká jediné, pokud nejsou uspokojeny základní fyziologické potřeby, těžko budeme myslet na to, jak se seberealizovat. Motivovat se k učení poznatkům můžeme až poté, co uspokojíme fyziologické potřeby a potřeby bezpečí. Jak je tomu u učení se dovednostem? Jak moc bude motivován člověk bez domova postavit si přístřeší, pokud mu poskytnete kůly, hřebíky a plachty? Lidé jsou různí a žijí v rozdílných životních podmínkách, takže je i motivace v různých životních podmínkách různá.

Co by to bylo za svět, kdybychom ke každé činnosti byli plně motivováni? Občas to chce zatnout zuby a dělat to, co je nutné. Zájem o učivo lze ovlivnit, jak už jsme si řekli, ale základ je stále v jádru každého člověka. Naštěstí jsme schopni dívat se dopředu a předvídat, co je užitečné a účelné.

ZDROJE:

Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia

Sitná, D. (2009). Metody aktivního učení. Praha: Portál

Atkinson, R. (2003). Psychologie. Praha: Portál

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2019 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.