Placebo aneb když víra léčí

15. července 2014 00:12 | Jaroslav Pustina sugesce placebo nocebo víra

Freeimages.com foto by kaniths

Placebo efekt je jasným důkazem, jak víra v pomoc může být pomocí sama o sobě. Jeho odvrácená strana - nocebo efekt - nám zase ukazuje, jak může člověku škodit ztráta naděje.

Každý z nás si občas vezme nějaký lék na určitou obtíž, která nás právě trápí. Nezáleží na tom, co jsme si právě vzali za pilulku, vždy totiž doufáme či věříme, že právě tento lék nám pomůže a uleví. Většinou se tak i stane. Můžeme si pak položit otázku, jestli to byl opravdu ten kulatý prášek, díky kterému nás přestala bolet hlava, nebo zda k tomu dopomohla i naše víra ve zlepšení.

Víra je lék

Placebo je pak laicky řečeno lék-nelék. Je to napodobenina léku, která neobsahuje žádné účinné látky a přesto až třetině lidí pomůže od jejich potíží. Této úlevě se pak říká placebo efekt. Jednoduše řečeno jde o léčbu pouhou vírou ve zlepšení. Placebo se používá při kontrolovaných studiích léčiv, kdy je jedna skupina pacientů léčena klasickým lékem s účinnou látkou a druhá skupina dostává placebo. Pokud dojde u ubou skupin ke stejnému zlepšení, pak není účinná látka léku o nic lepší než například kostka cukru.

Placebo efekt je ve své podstatě léčba sugescí. Pacient, který dostává placebo, se domnívá, že je skutečně léčen účinnou terapií, a očekává zlepšení svého stavu. Daleko snadněji si tedy uvědomuje drobná zlepšení svého stavu a ty zveličuje, zatímco zhoršením nepřikládá takový význam, takže se mu ve výsledku skutečně psychicky uleví. Placebo je tedy využíváno s velkou účinností u různých psychických onemocnění většinou psychosomatického, neurotického či depresivního rázu. U čistě somatických onemocnění je jeho účinnost nízká, ačkoli může pacientovi napomoci cítit se alespoň psychicky lépe.

Funguje to i naopak

Nocebo efekt je pak opakem placebo efektu, kdy pacient očekává spíše zhoršení stavu a to se pod vlivem placeba skutečně dostaví. Souvisí tedy s negativními očekáváními od léčby. Příkladem, kde se může vyskytnout nocebo efekt, mohou být těžké deprese, u kterých jsou negativní očekávání naprosto běžná a víra v pokrok mizivá. Depresivní člověk vnímá každý terapeutický zákrok jako předem zbytečný, protože mu přeci není pomoci.

Základem je důvěra

Placebo i nocebo efekty velmi závisí na důvěře pacienta vůči terapeutovi či lékaři. Pokud bude lékař v očích pacienta dobrou autoritou a pacient bude věřit v nápravu svého stavu, pak se tato náprava snáze dostaví -- vznikne placebo efekt. Pokud ale pacient lékaři nebude důvěřovat (ať už z důvodů svých předchozích negativních zkušeností nebo protože s ním lékař nejedná dle jeho představ), pak se spíše dostaví nocebo efekt.

Oba tyto jevy se mohou vyskytnout i v psychoterapii, kde nejsou podávána žádná psychofarmaka. Pokud je terapeut pevně přesvědčen, že se pacientovi v terapii uleví, a dokáže toto přesvědčení přenést i na pacienta, lze pak předpokládat hladší průběh terapie a rychlejší úlevu pacienta. V psychologii se pak tomuto jevu nejčastěji říká Pygmalion efekt neboli sebenaplňující se proroctví.

Placebo a nocebo efekty byly důležitými lékařskými objevy s velkým přesahem do oblasti psychologie. Dokazují nám, jak mocnou samoléčivou silou disponuje lidská psychika a jasně staví do popředí zájmu lékařů i psychoterapeutů vztah s pacientem. Placebo efekt totiž není jen o cukru v podobě pilulky, do kterého vložíme své naděje a očekávání. Placebo je hlavně o mezilidské důvěře a víře ve zlepšení stavu.

ZDROJE:

Benedetti, F. (2009). Placebo effects: understanding the mechanisms in health and disease. Oxford ; New York: Oxford University Press.

Placebo. (2012, Říjen 13). V Wikipedie. Získáno z http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Placebo&oldid=9152127

Placebo, : Probing the Self-Healing Brain, & Harrington, A. (2000). The Placebo effect: an interdisciplinary exploration (1st ed.). Cambridge ; London: Harvard University Press.

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2019 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.