Antidepresiva aneb chemie ovlivňující naše emoce

9. července 2014 00:05 | Jana Nevoránková deprese antidepresiva emoce nálada

Freeimages.com foto by dimshik

Smutná nálada, málo energie, neschopnost prožívat radost, pocit bezcennosti, nechuť k jídlu, snížené sebevědomí, myšlenky na sebevraždu. Kdy se stává obyčejný smutek neobyčejným a je třeba pomýšlet na depresi ?

Stres v těhotenství, geny, psychické a fyzické problémy matky mohou ovlivnit vývoj plodu v děloze. Někteří z nás se tak narodí s náchylností k depresi. Přidají se další traumata, která přichystá sám život, a rozvíjí se nemoc. Máte zkušenosti s depresí? Pak víte, že deprese není pouze špatná nálada...

Chemie hýbající mozkem

Mozkové buňky spolu komunikují přes chemické látky – přenašeče. Zdravá množství každého přenašeče a jejich spolupráce s buňkami jsou podstatou funkcí mozku. Narušení této “domácí pohody” se projeví jako nemoc. Mozek je “šéfem” našeho těla, a proto dokáže ovlivnit veškeré jeho pochody – od střevních funkcí po myšlení. Nakonec i povaha člověka, způsob nazírání na problémy a temperament jsou dány nastavením poměrů v mozku. Také proto je každý člověk jedinečný, má svoji vlastní “hladinku” přenašečů.

Deprese aneb když je málo přenašečů

“Povzbuzovací” přenašeče, jako jsou serotonin, noradrenalin a dopamin, vedou k udržování aktivity mozku. Protichůdně působí utlumující látky, acetylcholin a glutamát. Je-li málo “povzbuzovačů” objevuje se deprese, opakem je mánie. Deprese se může projevovat spojení s mánií - manio-depresivní (= bipolární) choroba. Množství přenašečů v tomto případě střídavě kolísá a stoupá. Lidé trpící poruchou funkce štítné žlázy mohou mít depresi. V neposlední řadě mohou depresi způsobovat léky – jako kortikosteroidy či hormonální antikoncepce.

Projevy a varovné známky

Deprese je jako déšť – u někoho prší hodně, u jiného pouze kape, mezi lijáky může vysvitnout sluníčko, na první pohled je někdy obtížné odlišit depresi od “obyčejného” smutku. Smutek bez vážné příčiny, trvající delší dobu, omezující život člověka budí podezření na depresi. Skleslost, únava, poruchy spánku, neschopnost prožívat radost, zpomalené myšlení, pocit ztuhlosti svalů, zácpa, nechutenství, myšlenky na sebevraždu, pocity bezcennosti, malá sebedůvěra, nechutenství. Tyto potíže omezují výkon v zaměstnání, což dostává depresivního člověka do ještě horší situace. Spolu s nemocným prožívá problémy i jeho rodina.

Léčba deprese

Depresivní poruchy se léčí psychoterapií a léky. V mnohých případech se tyto metody bez sebe neobejdou. Neléčená deprese zhoršuje kvalitu života, zvyšuje riziko vzniku demence a dalších psychických poruch.

Antidepresiva jsem užívala dvakrát po dobu jednoho roku. Nejdříve v 16 letech, pak ve 20. U obou případů se nástup prvních účinků objevil po 14 dnech pravidelného braní, 100%-ní účinek s pomocí psychoterapie se dostavil za dva měsíce. Nežádoucí účinky jsem nepocitovala žádné.
(Mirka, 25 let)

Volně prodejné doplňky stravy

Nejznámější volně prodejnou látkou je třezalka tečkovaná. Působí na mírnou depresi, může však reagovat s dalšími léky – na vysoký tlak, ředění krve nebo proti bolesti - proto je vhodné ji nepožívat bez rozmluvy s lékařem. Prodává se také kombinaci s meduňkou a kozlíkem lékařským, které mírně působí proti úzkosti a pomáhají usnout. Bez lékařského receptu lze koupit i šafrán s podobnými účinky jako třezalka.

Antidepresiva na lékařský předpis

Antidepresiva zvyšují množství chybějících přenašečů v mozku. Jejich účinek nastupuje nejdříve za 3 měsíce od začátku užívání. Nejznámější jsou látky zvyšující množství serotoninu, citalopram, fluoxetin, sertralin. Při jejich užívání se může objevit průjem, nespavost či poruchy libida, které obvykle v prvních měsících ustoupí. Silnějšími preparáty omezující také skleslost a únavu jsou mirtazapin a venlafaxin. Nejnovější látkou upravující funkci “vnitřních hodin” těla je agomelatin. “ Vnitřní hodiny” regulují funkce většiny pochodů v těle. Porušeny bývají při změnách časových pásem, ročních období, což se může projevit mírnou depresí.

Antidepresiva jsem začala brát v září 2011, kvůli depresivní poruše. Zkusila jsem asi 3 druhy, než se našly ty, které mi úplně vyhovovaly. Nyní beru mirtazapin, z nežádoucích účinků jsem pozorovala jenom ze začátku sucho v ústech, to se ale v průběhu prvního měsíce upravilo. Myslím, že hodně důležité je být trpělivý, vzhledem k pozdnímu nástupu účinku a v případě žádné změny to konzultovat s lékařem a zkusit navýšit dávku, nebo změnit látku. Já jsem se k očekávanému efektu dopracovala až po zhruba 2 měsících zkoušení. Začala jsem se cítit líp, upravil se mi spánek, měla jsem pocit, že jsem klidnější a že mám víc energie. Samozřejmě, součástí léčby je u mně pořád psychoterapie, na sezení docházím pravidelně jednou týdně, protože jenom tam jsem se naučila o svých pocitech mluvit, rozebírat problémy a konflikty a řešit je způsobem, který mi nejvíc vyhovuje.
(Katka, 24 let)

Co mají společného Ota Pavel, Martin Luther, Michelangelo, William Styron a Oldřich Nový? Všichni tito velikáni trpěli depresí. Potýkat se s ní v dobách, kdy se lékařský výzkum teprve rozvíjel, nebylo snadné. Deprese zanechala své stopy v jejich dílech, která tím však na slávě neztratila.

A jaké zkušenosti máte Vy? Podělte se o ně s našimi čtenáři, čekáme na Vaše vlastní příběhy.

ZDROJE:

Lincová,D., Farghali.H. et al: Základní a aplikovaná farmakologie, Druhé, doplněné a přepracované vydání. Praha: Galén, 2007. ISBN 80-7262-373-7.

http://www.deprese.com/

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2019 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.