Rodič, dospělý a dítě - všichni je máme v sobě

21. června 2014 22:07 | Nela Střádalová psychoterapie psychologie osobnosti

Image by Jaroslav Pustina

Máte problém vyjít s kolegy či rodinou? Zdá se vám, že s vámi jednají jako s malými nebo vás samotné udivuje, že v určitých situacích se chováte jako děti a v jiných jste schopni rozumně jednat jako dospělí? Pak vás možná zaujme transakční analýza.

Transakční analýza je velmi zajímavá a vtipně podaná teorie osobnosti inspirovaná psychoanalýzou. Zase další teorie osobnosti, říkáte si? Už tak jich je spousta a autoři se často schylují k pouhým teoretickým pojmům. Mezi takové však transakční analýza nepatří. Složky osobnosti jež popisuje, lze přímo pozorovat a hlavně je velmi užitečná při práci s komunikačními problémy, jako jsou různé spory a neshody. Využívá se například v psychoterapii, poradenství, školní psychologii či v psychologických školeních manažerů a koučů.

Chvíli jsme dospělí a chvíli zase děti

Co se myslí tím, že složky osobnosti lze přímo pozorovat? Znamená to, že podle toho, co člověk zrovna dělá, jak se chová a vyjadřuje, poznáme, který stav ega je právě aktivní. Transakční analýza rozlišuje tři takové stavy: Rodič, Dospělý a Dítě.

  • Rodič: Rodič je ta část osobnosti, která poroučí, kontroluje, vytváří pravidla a dodržuje tradice. Rodič se v nás projevuje, používáme-li výrazy jako měl bys nebo musíš. Na druhou stranu se projevuje při péči o druhé či při utěšování. Tento stav ega v sobě může obsahovat různé zásady, které jsme jako malí přejali od našich rodičů. Například „nikdy nelži" nebo „musíš sníst všechno, co máš na talíři".
    • pečující: Pečující Rodič se projevuje při opravdovém zájmu o druhé. Například když je chceme podpořit a pomoci jim ve chvíli, kdy to potřebují.
    • otravný, kritický: Otravný Rodič vyvolává u druhých spíše strach a snaží se je více ovládat, než pomoci. Často vnucuje své názory a druhé omezuje.
  • Dospělý: Tato část osobnosti je více racionální než emotivní. Emoce zde vlastně nevystupují vůbec. Dospělý postupem času teprve vzniká, na rozdíl od Rodiče a Dítěte. Sbírá, zpracovává a dále předává informace bez emočního zabarvení. Například na otázku „Kde mám kalhoty?" je odpověď „V druhém šuplíku" odpovědí dospělého. Naproti tomu odpověď „Tam kde sis je dal" je již emočně zabarvená a byla by odpovědí Rodiče.
  • Dítě: Je-li aktivní tato část osobnosti, chováme se a prožíváme tak, jako jsme se chovali a prožívali v dětství. Takové chování Dítěte je tvořivé, spontánní a plné emocí. Patří sem záchvaty vzteku, nezodpovědné a iracionální činy.
    • přirozené: Přirozené Dítě je velmi citově založené, spontánní a silně dětinské.
    • způsobené: Poslušné Dítě, příliš tvarované požadavky rodičů.
    • malý profesor: Vychytralé dítě se silnou intuicí. Chová se jako předčasně dospělé.

Člověk se zdravou a dobře vyvinutou osobností je schopen plynule přecházet mezi jednotlivými stavy. Nedovede-li to, měl by navštívit psychologa a problém řešit. Navazují na něj totiž problémy komunikační. Proč? To si hned ukážeme.

Jak reagovat aby nedošlo ke konfliktu?

Při komunikaci s druhými probíhá tzv. transakce, proto transakční analýza - rozebírá komunikaci a snaží se najít příčiny konfliktů. Jak tato transakce dopadne, se odvíjí od toho, kterou část osobnosti máme právě aktivní.

Na následujícím obrázku máme znázorněnou komunikaci mezi Rodičem a Dítětem. Typickým příkladem by byl asi takovýto rozhovor:

Muž: „Asi mám horečku. Máme nějaký čaj?"

Žena: „Tak si běž lehnout, přinesu ti ho."

Transakce je rovnoběžná, vzájemně se doplňující. Ke konfliktu tedy nedochází.

Žena si však může říct, že se svým mužem přece nebude jednat, jako by byl malé dítě a odpoví mu jako dospělý dospělému. Takový rozhovor by vypadal takto:

Muž: „Asi mám horečku. Máme nějaký čaj?"

Žena: „Jo, je ve skříni ve druhé poličce."

Transakce se nyní kříží a mohou být zdrojem konfliktu.

Rada tedy zní, hlídejte si, kterou část právě používáte a jak reagujete. V opačném případě můžete sklouznout do "hraní her". Hry jsou transakce, které na sebe navazují a často končí zlostí či smutkem obou komunikujících. Autor transakční analýzy Eric Berne popsal až 30 druhů těchto her. Ukážeme si zde pár příkladů.

  • Hra ''kvůli tobě'': Tato hra je nám všem určitě dobře známá. Něco děláme a nedaří se nám. Už tak jsme naštvaní, když tu do pokoje někdo vejde a my zrovna činnost pokazíme. „Vidíš, co děláš! Mluvíš na mě a já to teď kvůli tobě zkazil."
  • ''Kdyby nebylo tebe...'': Hra typická v manželství. Patří sem věty jako „Zkazil jsi mi život" a „Kdyby tebe nebylo, byla bych teď někde jinde a měla se líp. Mohla jsem studovat, mít dobrou práci..." atd. Samozřejmě být tato žena sama, pravděpodobně by na tom byla stejně. Touto hrou si svou neschopnost jen omlouvá.
  • Hra Kout: Podobný případ házení viny na druhého. Například paní Marie by ráda do divadla. Jejímu manželovi se však příliš nechce, ale přesto navrhne, aby divadlo navštívili. Později otevře jiné téma, například peníze. Předhodí manželce, že si jich neváží, že on tvrdě pracuje a ona peníze jen rozhazuje. Paní Marie se samozřejmě nazlobí a vzniká hádka, v důsledku které jí manžel naštvaně oznámí, že chtěl, aby strávili krásný večer v divadle, ale když se takto chová, tak nikam nepůjde.

Terapie využívající transakční analýzu se snaží tyto hry odhalit, změnit pokračování a následně hry úplně odstranit. Většinou se odehrávají ve formě skupinových sezení v počtu sedmi až osmi lidí. Tato sezení trvají 2 hodiny a pořádají se týdně. Celkový počet sezení činí asi 20 setkání. Konflikty jsou přirozenou součástí života. I když se nevyskytují v přílišné míře, je dobré je sledovat a umět jim porozumět.

ZDROJE:

Kratochvíl, S. (2006). Základy psychoterapie. Praha: Portál

Vybíral, Z., & Roubal (eds.), J. (2010). Současná psychoterapie. Praha: Portál

Vymětal, J., et al. (2004). Obecná psychoterapie. Praha: Grada publishing

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2019 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.