Psychoterapie. Pomoc od duševní nepohody.

28. května 2014 07:10 | Tereza Mahdalová psychoterapie psychoterapeut zdraví psychika

Freeimages.com foto by kaeska

Často se o ní mluví, každý si pod tímto slovem něco představí a spousta z nás uvažovala, že by stálo za to ji vyzkoušet. Víte tedy, do čeho byste šli?

Psychoterapie je léčebné působení sloužící k obnovení emoční rovnováhy, ke zvýšení duševního zdraví jedince nebo ke zlepšení vztahů uvnitř skupiny (např. rodiny). Je to zvláštní psychologická péče poskytovaná potřebným lidem. Vede k rozvoji osobnosti a lepší sociální integraci jedince.

Prostředky

Obvykle psychoterapie probíhá mezi psychoterapeutem a klientem. Může se jí účastnit i pár nebo rodina. Zúčastnění se zabývají svými problémy a snaží se je lépe pochopit, přijmout a případně nalézt vysvětlení a řešení. K tomu se užívají různé verbální, neverbální a paraverbální (týkající se zvukové a grafické stránky řeči jako např. intonace, barva hlasu, hlasitost, dynamika, tempo, pomlky, přízvuk, melodie, emotivita hlasu, smích, pláč či nekonvenční, specifické a individuální způsoby psaní slov) komunikační techniky, které právě vedou ke zlepšení duševního zdraví klienta či k upevnění vztahů ve skupině. Nejčastěji psychoterapie probíhá ve formě rozhovoru, ale někdy se uplatňují i další prostředky jako je například psaní, kreslení, komunikace prostřednictvím doteku nebo hypnóza.

Obvykle psychoterapie probíhá mezi psychoterapeutem a klientem. Může se jí účastnit i pár nebo rodina. Zúčastnění se zabývají svými problémy a snaží se je lépe pochopit, přijmout a případně nalézt vysvětlení a řešení.

Některé psychoterapeutické směry využívají expresivní terapii. Sem patří dramaterapie, která používá prostředky dramatického umění v divadle, dále taneční a pohybová terapie, arteterapie (léčení prostřednictvím obrazů a výtvarných aktivit), muzikoterapie (léčebným prostředkem je hudba), poetoterapie (využívá při léčbě poezii) a další. Existuje tedy velké množství různých metod a směrů, které musí být vždy vhodně zvoleny pro jednotlivé případy. Někteří pacienti potřebují povzbuzování, jiní reedukaci (využití metod speciální pedagogiky sloužící k rozvoji a úpravě porušených funkcí) a pro další je správnou volbou psychoanalýza. Před zahájením léčby je tedy třeba poznat klienta a jeho potřeby a terapii mu pak "ušít na míru".

Uplatnění

Psychoterapie je součástí léčebné činnosti ve zdravotnictví. To znamená, že je zaměřená na specifická duševní onemocnění nebo poruchy, jako jsou například neurózy, deprese, alkoholismus, drogové závislosti atd. Ale také se uplatňuje při práci s klienty, u nichž se z pravidla ještě nejedná o diagnostikované onemocnění, ale kteří jsou v důsledku svých problémů, konfliktů, psychických traumat, flustrací a stresů vznikem onemocnění ohroženi. Řešení těchto problémů je vhodnější nazývat poradenstvím než psychoterapií. Řeší problémy běžného života jako například vztahové problémy, existenciální krize, soužití s těžce nemocnou osobou, smrt v rodině a mnohé další.

Důvěra

Psychoterapie spočívá na důvěře klienta v léčbu a terapeuta, na poutu vzájemného porozumění, které se vytváří a díky němuž může pacient hovořit o svých problémech, aniž by měl obavy, že ho za to někdo bude odsuzovat. V terapii může dávat průchod svým pudovým hnutím (na verbální úrovni) a pozměňovat představu, kterou měl sám o sobě. K tomu také slouží etický kodex, který stanovuje etické principy pro práci terapeutů. Patří tam respektování osobních práv a důstojnosti jedince (všeobecný respekt, zachování soukromí a přísné důvěrnosti informací, právo člověka na sebeurčení) a také způsobilost a odpovědnost psychoterapeuta.

Psychoterapie spočívá na důvěře klienta v léčbu a terapeuta, na poutu vzájemného porozumění, které se vytváří a díky němuž může pacient hovořit o svých problémech, aniž by měl obavy, že ho za to někdo bude odsuzovat.

Psychoterapie se snaží odstranit nebo zmírnit potíže, a pokud je to možné, odstranit i jejich příčiny. Měla by vést k poznání a omezení sebezničujícího jednání, k účinnému zvládání problémů, konfliktů a životních úkolů. Klient se učí měnit své postoje k sobě i k vnějšímu světu a lépe se přizpůsobit realitě. Důsledkem psychoterapie by měly být pocity sebeuplatnění, seberealizace, vyrovnanosti a spokojenosti.

ZDROJE:

Kratochvíl, S. (2006). Základy psychoterapie. (5th ed.). Praha: Portál.

Mindell, A.(2009). Metadovednosti. Spirituální umění terapie. Olomouc: ANAG.

Sillamy, N. (2001). Psychologický slovník. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Vymětal, J. (Eds). (2003). Úvod do psychoterapie. Praha: Grada Publishing, a.s.

Psychoterapie. (2013, March 10). V Wikipedie. Získáno z http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Psychoterapie&oldid=9888116

Yalom, I. D.(2004). Chvála psychoterapie. Otevřený dopis nové generaci psychoterapeutů a jejich pacientů. (2nd ed.). Praha: Portál.

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2016 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.