Vánoce jako rizikový faktor

23. ledna 2018 10:01 | MUDr. Helena Kučerová stres vánoce

Vánoce se nazývají svátky klidu, míru a rodinné pohody. Tedy měly by takové být. Často ale nejsou. Právě na Vánoce a v předvánočním čase se lidé hádají, jsou nervózní a nejednou si sáhnou na život.

K tomuto zamyšlení mě inspirovalo právě uplynulé vánoční a předvánoční období, kdy jsem ve svém okolí pozorovala velký nárůst lidí vyčerpaných, nemocných virózami a angínami a také několik sebevražd. Proč to? Proč Vánoce často nenávidíme, místo, abychom se na ně těšili jako na mírumilovné dny, kdy máme příležitost dát svým blízkým a přátelům najevo, že je máme rádi a že si vážíme toho, že jsme s nimi?

Před Vánocemi se honíme, abychom stihli nakoupit všechno, co považujeme za nutné (i když to často nutné není), abychom využili vánočních slev, abychom řádně uklidili, napekli cukroví, nastrojili stromek, zabalili dárky a nachystali obvyklé vánoční jídlo. A k tomu všemu abychom ještě stihli chodit do práce a tam splnit všechny úkoly, které musí být hotové v tomto roce. Toho tedy opravdu není málo. A poněvadž toto děláme všichni najednou, tak na sebe narážíme v obchodech, v autobusech, tramvajích a někdy bohužel i doslovně v autech. K tomu navíc přistupuje tma, která je ráno ještě skoro do osmi hodin a odpoledne začíná již ve čtyři, a když se k tomu připojí ještě nestálé počasí se značnými výkyvy teplot, pak není divu, že na mnoho lidí padne deprese nebo je sklátí infekce. A virózy se nemohou vyležet, jak se sluší a patří, protože je před Vánocemi, tak se s nimi musí chodit do práce, kde se viry roznášejí na další lidi. A musí se stihnout všechno na ty Vánoce připravit, takže se člověk přemáhá, až někdy doslova padne. A jako na zlost se často ještě něco doma pokazí, např. teče odpad, rozbije se váza, pokazí se pračka…A máme tu tak vysoce stresové období, že o nějakém klidu a míru nemůže být řeči. Napětí si hledá ventil, a tak lidé místo aby se scházeli, se často rozcházejí, místo aby se na sebe usmívali, tak se hádají. Někdy nevidí východisko, bilancují, zamýšlejí se nad životem, mají pocit, že už ho neunesou a spáchají sebevraždu.

A tak si říkám, jestli je tohle všecko zapotřebí. Jestli opravdu musíme všechno stihnout tak, jak se to jaksi oficiálně vyžaduje, aby se neřeklo. Jestli není lepší mít neumytá okna, ale nedostat chřipku, mít méně dárků, ale více času a mít méně jídla (a pití, samozřejmě alkoholického), ale mít zato více klidu. Jsme všichni opravdu tak zaslepení a tak zmanipulovaní vánočním „davovým šílenstvím“, že neumíme uplatnit svou vlastní vůli slavit Vánoce jinak, než ten dav? A případné chmury a deprese u svých bližních léčit vlídným a vstřícným přístupem a pochopením? Myslet více na ně, než na sebe, snažit se pochopit důvod jejich smutné nálady a nenechávat je o samotě. To je cesta ke klidu a míru mezi lidmi a také cesta k vlastnímu prožití krásných Vánoc.

Máme nyní nový rok, takže máme rok na to, abychom to zkusili. A tak přeji nám všem, abychom za ten rok, o který budeme starší, byli taky moudřejší. Aby ty Vánoce 2018 byly skutečně klidnými svátky míru mezi námi.

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2016 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.