Věc: Eutanazie – otevřený dopis

23. září 2017 14:10 | MUDr. Helena Kučerová eutanázie

stock.adobe.com

Dovolte mi reagovat na dnešní článek uveřejněný na internetu na Seznamu: „Smrt na přání. Před odchodem ze sněmovny chce profesor Zlatuška otevřít velké téma“. Tímto velkým tématem má být eutanazie a zákon o eutanazii, který chcete prosadit v naší republice.

Vážený pane profesore Zlatuško, též pane poslanče a pane děkane,

Dovolte mi reagovat na dnešní článek uveřejněný na internetu na Seznamu: „Smrt na přání. Před odchodem ze sněmovny chce profesor Zlatuška otevřít velké téma“. Tímto velkým tématem má být eutanazie a zákon o eutanazii, který chcete prosadit v naší republice.

Jsem lékařka a jsem dcerou významného českého lékaře. Jsem od dětství vychovávána k tomu, že nikdy nikdo nesmí nikoho zabít. Proto si dovoluji poslat Vám tento svůj protest a věřím, že hovořím též za svého zesnulého otce.

Život je to nejcennější, co máme a co existuje na naší planetě. Život jsme si nedali a nesmíme si ho ani vzít, nejen sami sobě, ale ani jiným. Život má svůj smysl jen tím, že je, život je smysluplný již svou samotnou existencí a podstatou a je smysluplný v jakékoli formě. Životní náplň má každý člověk jinou a ta záleží na nepřeberném množství faktorů včetně genetické výbavy, výchovy, sociálního okolí a řady dalších.

Jsou bohužel situace, při nichž lidé trpí. Jsou to nemoci, ale také hlad, války, zemětřesení apod. To však neznamená, že řešením těchto tíživých a někdy až katastrofických okolností je tyto lidi zabít. Považuji za nelogické, jestliže někdo má „pomoci“ druhému od utrpení tím, že ho usmrtí. Utrpení lidí, ale i zvířat a celé přírody, je třeba řešit, mírnit a odstraňovat, ale jinými způsoby než odchodem z tohoto světa.

Život se žije tak, jak to jde. Někdy lépe, někdy hůře, ale v každé podobě má život smysl a má také vždy svá pozitiva pro příslušného jedince, který často právě v bolesti a strádání dojde potřebného rozvoje své osobnosti, kterého by jinou cestou nedošel. My dva máme každý zcela odlišné povolání: Vy jste informatik a pracujete s neživými stroji, já jsem psychiatr a pracuji s lidmi, kteří často svůj život těžko unášejí a mnozí sami uvažují o nebytí. V krajním případě si nejednou psychicky nemocný člověk sáhne na život a život ukončí. Náplň práce psychiatra je právě proti tomu bojovat a tyto postižené lidi léčit. Proto je mi tolik proti mysli vůbec nápad někoho usmrtit, aby netrpěl. Jsem proto, aby lidé netrpěli, ale najděme tedy jinou cestu, než smrt. A to nepřihlížím k problémům právním, kdo o smrti má rozhodnout nebo zda člověk, který chce zemřít, je vůbec odpovědný za své úvahy a činy.

A další nemyslitelnou věcí je, že eutanazii by měl provádět lékař. Tedy člověk, který přísahal, že bude svým nemocným jen a jen pomáhat a který se řídí zákonem „Salus aegroti suprema lex“, tedy „Zdraví pacienta je nejvyšším zákonem“. Jak tedy nás lékaře chcete přimět, abychom tuto svoji přísahu porušovali a prováděli eutanazii? Dalším nějakým zákonem? A který zákon tedy pak budeme muset dodržovat? Ten, kterým léčíme, nebo ten, kterým máme zabíjet?

Z principu tedy s jakoukoli formou eutanazie včetně asistované sebevraždy nesouhlasím a apeluji na Vás jako na mocného a vzdělaného muže, abyste svůj zamýšlený návrh zákona o eutanazii nepředkládal. Naopak Vás vyzývám, abyste své znalosti z oboru informatiky uplatnil životodárným způsobem. Spojme tedy medicínu s informatikou tak, aby lidé netrpěli, ale aby žili.

S přáním, aby eutanazie nebyla nikdy uzákoněna ani prováděna,

MUDr. Helena Kučerová, HonDG

Psychiatrická ordinace, Na Náspech 78, 753 01 Hranice, okr. Přerov,

e-mail: hlnkucerova@seznam.cz

Posláno též:

Psychiatrická společnost ČLS JEP – předseda – anders.martin@vfn.cz

Česká lékařská komora – prezident@clkcr.cz

Publikováno: Zdravotnictví a medicína, Mladá fronta, 2017, č.7-8, s. 39.

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2016 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.