Jak z toho ven?

22. listopadu 2016 22:18 | Mgr. Monika Stehlíková inteligence talent recenze

„Chce-li nadaný dospělý uspět, je potřeba se konfrontovat s falešným já, poznat sebe, jaký opravdu je, odstranit pocit viny, překročit závislost na mínění druhých o sobě sama, uvědomit si svůj strach riskovat a zbavit se strachu z neúspěchu a zlepšit svoje sebevědomí.“ - Monique de Kermadec

Jak žít v tomto světě jako nadaný jedinec a být spokojený a šťastný? Jak naplnit svůj život a realizovat se? Jak v životě uspět? Jak vycházet s druhými lidmi a jak se začlenit do kolektivu a společenského života? Jak žít se svojí zvýšenou vnímavostí, citlivostí a citovostí? Jak docílit vnitřního klidu navzdory nepřetržitým myšlenkám, obrazům a vjemům? A především, jak se přestat považovat za divného kvůli své odlišnosti? Jak posílit svoje sebevědomí a více si věřit? Jak rozvinout svoje nadání? Jak správně využívat svoji inteligenci? To jsou nejdůležitější otázky, které je nutné zodpovědět.

V této kapitole si ukážeme, jak může nadaný člověk udělat ze svých hendikepů skutečné přednosti. Kdybych nebyla na základě osobní zkušenosti a zkušenosti jiných nadaných a mých klientů přesvědčená o tom, že je možné, aby nadaní překonali svoje slabosti a omezení dané jejich odlišností, nikdy bych nepřistoupila k napsání této knížky. Byla by jen smutným výčtem problémů a nedorozumění, se kterými se nadaní setkávají – dokud a jedině dokud na sobě nezačnou aktivně pracovat a objevovat pozitivní aspekty svého života s nadáním a vysokou inteligencí. Podle mě totiž více než kdo jiný má právě nadaný člověk všechny předpoklady pro to, aby v životě uspěl a zažíval štěstí. Jen cesta k tomu je někdy trnitá.

A jak vnímají život s nadáním sami nadaní, vidí v něm víc pozitiv, nebo negativ? Přečtěte si pár odpovědí na otázku „Jaká je pozitivní stránka vašeho nadání?“ z facebookové skupiny nadaných lidí (těch z frankofonního prostředí, kteří už jsou s problematikou nadaných obeznámení a tím pádem ji lépe přijímají, neboť v této společnosti je o tom více povědomí i více publikací):

Torn: „Mám lepší schopnost přemýšlet, takže se můžu líp rozhodovat, protože jsem navíc ještě jasnozřivý a realistický.“

Antonella: „5 probuzených smyslů a dokážu dělat víc věcí najednou.“

Florent: „Pro heterogenní lidi s vysokým potenciálem je to dost obtížné najít něco pozitivního.“

June: „Mám celkem problém najít něco pozitivního.“

Remi: „Schopnost analyzovat a chápat, zlepšovat a tvořit jako by to byla stejná potřeba jako dýchat.“

Alexina: „Zatím žádná pozitiva, spíš hendikep v práci a ve vztazích.“

Laëtitia: „Stále je hledám…“

Carole: „Schopnost se rychle znovu vzchopit.“

Nil: „Vysoká citlivost je hrozná, když se člověku vede špatně, a úžasná, když je mu dobře.“

Alex: „Schopnost se nadchnout a být entuziastický a extatický.“

Monique: „ Vysoká vnímavost, bystrost a jasnozřivost.“

Sébastien: „Pro mě není až tak důležité, co je na tom pozitivního a co negativního. Pro mě je hlavní, že jsem pochopil, proč jsem takový, jaký jsem, přijmout se a jít dál.“

Laurent: „Intuice a schopnost předvídat, co bude. A taky schopnost „přečíst“ si druhé lidi a napojit se na ně.“

Paul: „Vášnivost a zápal pro věc, schopnost žasnout. Vidět krásu ve všech věcech a tvořivost.“

Charles: „Přes všechny nevýhody, které nadání přináší, se nikdy nenudím, umím najít nadšení pro všechno, co připadá banální neuro-typickým lidem.“

Fanny: „Ano, nadšení pro všechny, s výjimkou vztahů s druhými – oni mě nudí a já je unavuji. Uff.“

ZDROJE:

STEHLÍKOVÁ, Monika. Život s vysokou inteligencí. Praha: Grada, 2016. ISBN: 978-80-271-0101-6.

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2016 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.