K čemu jsou dobré pozitivní emoce...

24. července 2016 19:19 | PhDr. Lucie Kvasničková štěstí láska naděje zájem

Možná si teď říkáte, že je to celkem zbytečná otázka. Každý se přece chce cítit dobře, chce zažívat štěstí, radost, lásku a další možné kladné pocity a je jedno proč. Jakou ale mají pozitivní emoce funkci z evolučního hlediska? Pomáhají nám přežít? Posouvají nás někam? Nebo jsou jen sladkou tečkou a bezúčelnou kompenzací za všechny chmurné pocity, které prožíváme?

Obranná reakce

Psychologie se dlouhou dobu zaměřovala především na negativní emoce – strach, úzkost, smutek a podobné pocity. Ty jsou prozkoumány celkem detailně i s jejich pravděpodobným původem. Emoce jako strach a úzkost sloužily a dodnes ještě slouží především k obranné reakci. V případě útoku mají za úkol vyburcovat organismus k tomu, aby byl schopný se bránit nebo alespoň utéct. K čemu tedy ale slouží pozitivní emoce? V čem nám mají pomoci?

Delší život?

V 90. letech byl proveden výzkum, který analyzoval eseje sepsané mladými katolickými jeptiškami ve 30. letech. Eseje byly posuzovány z hlediska obsahu pozitivních emocí, jako je láska, naděje, zájem a štěstí. Z analýzy těchto dokumentů vyplynulo, že jeptišky, jejichž esej obsahoval větší množství pozitivních myšlenek, žily v průměru o 10 let déle, než ty, jejichž esej obsahoval pozitivních emocí nejméně. Že by tedy důsledkem štěstí byl delší život? Částečně možná ano…

Budování bezpečné základny

Podle Dr. Frederickson existuje 10 typů pozitivních emocí. Na základě studia těchto pozitivních emocí a jejich původu vytvořila teorii v angličtině nazývanou The Broaden-and-Build theory, což by se dalo přeložit jako teorie rozšíření a budování. Dle Dr. Frederickson totiž pozitivní emoce na rozdíl od těch negativních rozšiřují naše obzory, přinášejí nám nové pohledy na situace, větší kreativitu a více možností řešení. Což v důsledku znamená, že nám pomáhají se připravit na budoucí nebezpečí. Pomáhají nám budovat stabilní základnu, rozšiřují okruh osob, které nám v případě nouze mohou pomoci atd. Negativní emoce oproti tomu, jak jsem již zmínila výše, naše obzory většinou zužují na několik nejrychlejších možností, jak v dané situaci reagovat (boj x útěk). Pocity jako strach či úzkost jsou tedy potřebné k tomu, abychom se vyhnuli a správně zareagovali na aktuálně hrozící nebezpečí. Kladné pocity oproti tomu nám pomáhají v tom, abychom v době klidu budovali svou „bezpečnou základnu“ pro případ, že přijdou horší časy…

Od detailu k celku

Pozitivní emoce dle dr. Frederickson také rozvíjejí naši osobnost. Spolu se svými studenty provedla zajímavý výzkum, který se snažil přijít na to, jak pozitivní emoce přímo ovlivňují naše myšlení. V participantech se snažili navodit konkrétní pozitivní či negativní emoce pomocí sledování různých krátkých filmů. Následně dostaly pokusné osoby úkol: před sebou měly obrázek ve tvaru trojúhelníku složený ze 3 čtverečků. K tomu měli na výběr ze dvou obrázku – jeden byl podobný z hlediska komplexního zobrazení a druhý se podobal z hlediska detailu. Participanti pak měli zvolit, který z navrhovaných obrázků je nejvíce podobný předloženému vzoru. Výsledky ukázaly, že osoby, které před úkolem zažívaly pozitivní emoce, vnímají obrázky komplexněji, tedy spíše z širšího hlediska oproti těm, co zažívaly emoce negativní – ty většinou volily obrazec podobný detailem a jejich vnímání tedy bylo zúženější oproti první skupině. Z toho vyplývá, že osoby prožívající pozitivní emoce myslí kreativněji a mají širší náhled na problém.

Komplexnější myšlení

Výzkumů na toto téma bylo samozřejmě více. Jako jeden z celkem užitečně se jevících výzkumů je výzkum provedený v Cornell University, kde testovali vliv pozitivních emocí na lékaře a jejich diagnostiku. Nejdříve ve skupině lékařů navodili některým z nich pozitivní pocity a následně je všechny nechali, ať nahlas komentují svůj postup při diagnostice předloženého případu onemocnění. Lékaři, kteří před diagnostikou zažili pozitivní emoce, dokázali rychleji poskládat dohromady všechny důležité informace a méně se nechali ovlivnit detaily, které by je mohli odklonit od správného postupu či dovést k předčasnému chybnému závěru. Uvažovali tedy více komplexně a došli rychleji ke správné diagnóze. Další výzkumy na podobné bázi potvrdily, že když se lidé cítí dobře, jejich myšlení se stává více kreativní, flexibilní a otevřené vůči novým situacím.

Překonání nepříjemného

Další studie zjistily, že když se cítíme dobře, neovlivňujeme tím jen myšlení, ale také celé naše tělo. Pokud zažijeme nepříjemný stres či náhlou úzkost zrychlí se samozřejmě naše srdeční činnost a zvýší krevní tlak. Následně pak potřebujeme určitou dobu k tomu, abychom se uklidnili, tep se zpomalil a tlak snížil. Pokud se po náročné situaci ale dokážeme všemu zasmát a zažít naopak nějakou příjemnou emoci, naše tělo se uklidní rychleji. Kladné pocity tedy mají jakousi moc odvrátit nepříjemné účinky pocitů záporných.

Dle Dr. Frederickson jsou pozitivní emoce důležité nejen pro okamžité uspokojení a dobrý pocit, ale také jsou důležité pro naši budoucnost, pro překonání obtížného období, pro lepší adaptabilitu a pro navazování kontaktů. Měli bychom tedy kladné emoce více oceňovat, vážit si jich a snažit se najít vždy to pozitivní i na méně příznivých okolnostech. Někdy se to ale snadněji říká, než dělá…

ZDROJE:

Frederickson B. L. (2003). The Value Of Positive Emotions. American Scientist July-August.

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2016 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.