Vliv počasí a podnebí na agresivitu

18. července 2016 20:21 | PhDr. Lucie Kvasničková chování agrese agresivita konflikt

Existuje několik teorií o tom, proč vznikají konflikty, kde vznikají častěji, a co vlastně spouští v lidech agresivní chování. Žádná z nich však nevysvětluje všechny aspekty agrese a není tudíž plně uspokojující. Vědci se nyní pokusili vytvořit teorii, která by vysvětlovala agresivní a konfliktní chování. Tuto teorii založili na klimatických podmínkách oblastí, ve které konflikty vznikají. Teorie je teprve v plenkách, ale již teď můžeme posoudit, zda se na ní nachází kousek pravdy…

Již dříve byly prováděny studie, které prokazovaly, že vyšší teploty jsou spojené s větší agresivitou. Zajímavé zjištění například vyplynulo z experimentu D. Kendricka a S. W. Macfarlane ve Velké Británii. Zjišťovali vliv počasí na agresivitu řidičů. Pokus spočíval v zastavení vozidla na semaforu, poté co naskočila zelená, se však vozidlo nerozjelo. Zkoumaly se reakce ostatních řidičů za různých klimatických podmínek. Z experimentu vyplynula přímá souvislost mezi zvyšující se teplotou a reakcemi řidičů na tuto frustrující situaci. Můžeme si tedy již jen domyslet, proč v dopravních zácpách lidé jsou více a více agresivní neboť například čekání ve vozidle bez klimatizace ve vysokých teplotách může být velmi frustrující.

Naopak deštivé počasí by logicky mělo agresivitu snižovat, neboť by řidiči měli být více opatrní. McKenna (1987) však zjistil, že během deštivého počasí jsou dopravní nehody častější. Z laického pohledu si lze tento fakt odůvodnit horšími podmínkami v silničním provozu – ALE! Wilde (2014) říká, že pokud bychom brali v potaz celkové ztráty z nehod, zjistíme, že tam žádné navýšení není. Celkové nehodové ztráty se zjišťují počtem nehod krát vážnost dopravní nehody. Wilde zjistil, že ačkoliv jsou dopravní nehody během deštivého počasí opravdu častější, nejsou tak vážné. Ve Francii bylo například zjištěno, že za deštivého počasí nechávají řidiči na dálnici mezi automobily větší vzdálenosti a jejich průměrná rychlost klesá až o 36 km/hod. U řidičů v Kanadě bylo zjištěno podobné chování, kdy řidiči za deštivého počasí snižují rychlost i její odchylku, čili udržují přibližně stejnou rychlost. Celkově lze tedy říct, že řidiči za deště zvyšují svou bezpečnost tím, že například snižují svou rychlost, zvětšují rozestupy mezi auty či nevyjíždějí vůbec do provozu.

Podobná zjištění jsou však známy nejen z dopravy, ale také z běžného života, kdy v jiném experimentu L. Workmana bylo zkoumáno, jak spolu souvisí teplota a počet spáchaných trestných činů. Zjistilo se, že nejvíce přestupků a výtržností bylo pácháno v teplotním rozmezí mezi 27° - 32°C. Pokud se teploty vyšplhaly výše, počet přestupků se začal opět snižovat. Pravděpodobně z toho důvodu, že lidé byli příliš unavení horkem (Šucha et al., 2009).

Pro vysvětlení agresivního chování při vyšších teplotách bylo vytvořeno již několik modelů. Jeden se nazývá The General Aggression Model a poukazuje na to, že při vysokých teplotách se lidé cítí nepohodlně, naštvaně a mají tedy tendenci být více agresivní na ostatní. Tento model však nevysvětluje závažnější zločiny, jako jsou například vraždy. Druhý model se nazývá Routine Activity Theory a ten říká, že při vysokých teplotách lidé častěji tráví svůj čas mimo domov, ve společnosti ostatních lidí, což samozřejmě vede také k častějším konfliktům.

Nyní vědci z The Ohio State University a Vrije Universitet Amsterdam ale použili dlouhodobější model vzniku agresivity. Vytvořili model nazvaný CLASH ze zkratek anglických slov CLimate, Aggression, and Self-control in Humans neboli podnebí, agrese a sebekontrola u lidí. Předpokládají totiž, že v teplejších klimatických podmínkách kolem rovníku, kde jsou menší rozdíly v jednotlivých ročních obdobích, mají lidé tendenci k rychlejší životní strategii, jsou méně zaměřeni na budoucnost a plánování, více žijí přítomností a mají méně sebekontroly, což ovlivňuje právě agresivní chování.

Není to tedy jen o vysokých teplotách, ale také o tom, jak velké jsou změny mezi ročními obdobími. Pokud jsou změny menší, není člověk nucen příliš dopředu plánovat. Ačkoliv si tento fakt nemusíme uvědomovat, naše klimatické podmínky nás určitým způsobem ovlivňují a formují naše chování. Jak se chováme a jak reagujeme je ovlivněno kulturou, ve které žijeme, a ta je ovlivněna klimatickými podmínkami. Neznamená to však, že se lidé v teplejších klimatických podmínkách neumí ovládat a reagují vždy přehnaně.

Jak jsem však psala již na začátku – tento model se rozvíjí a teprve se hledají možnosti, jak tyto myšlenky potvrdit, nebo vyvrátit…

ZDROJE:

McKenna, F.P. (1987). Behavioural compensation and safety. Journal of Occupational Accidents, 9, 107-121. [Dostupné též z databáze EBSCO, cit. 2015- 09-15].

Šucha, M. et al. (2009). Agresivita na cestách. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Filozofická fakulta.

Van Lange P.A.M., Rinderu M.I. & Bushman B.J. (2016). Aggression and Violence Around the World: A Model of CLimate, Aggression, and Self-control in Humans. Behavioral and Brain Sciences, published online 23 May 2016

Wilde G.J.S. (2014).Target risk 3: Risk Homeostasis in Everyday Life. Digital Edition [Version 2014.03.20]. [cit. 2015-09- 18] Dostupné z: http://riskhomeostasis.org/

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2016 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.