Ranní ptáče – často pláče!

10. července 2016 18:15 | Pavlína Doležalová spánek porucha spánku deprivace kofein Cirkadiánní rytmus

Jak spíte? Vůbec, málo, sice hodně, ale hodně blbě? Je pro vás spánek ztrátou vašeho drahocenného času? Zabere nám zhruba třetinu života, což není zrovna málo, ale k čemu je teda vlastně dobrý?

Mnoho lidí, a dokonce i vědců, si pokládá stejné otázky. V dnešní době jsme všichni orientováni na výkon a „nonstop“ styl života. Znáte někoho, kdo by po otázce „Jak se máš?“ neřekl něco jako „Nestíhám“ nebo „Mám toho šíleně moc“? Cirkadiánní rytmus však máme jen jeden. A když dojde k jeho narušení, zasáhne to více než jen jednu oblast nás samotných.

Spěte sladce

Spánek. Mnozí lidé jeho nedostatek podceňují a neuvědomují si, že následky jsou kolikrát velmi kruté. „Vždyť je dneska normální nespat. Nikdo nespí.“ Hovořím zde o termínu spánkové deprivace, kterým psychologové označují stav, kdy se člověku nedaří uspokojit jeho potřebu spánku (Plháková, 2013). Ta nám je všem vrozená, přestože je samozřejmě doba potřebná k odpočinku u každého individuální. Navíc důležitý není jen počet hodin, který věnujeme spánku, ale i to, jak kvalitní tato bohulibá činnost je.

Základním symptomem spánkové deprivace je potom ospalost, která se dostavuje během dne. Si dám kafe a jsem cajk, ne? Kofein však pouze na „přechodno“ zmírní nepříznivé dopady nedostatku spánku.

Nehrajte si s restrikcí spánku

Dají se najít i lepší kamarádi, než je ponocování. Tím docílíte především zahrávání si s vlastním zdravím. Můžete ovšem ohrozit i své okolí – mikrospánky bývají častou příčinnou dopravních nehod a nedostatečné pozornosti.

Rozlišujeme dva typy spánkové deprivace- úplnou neboli akutní a chronickou. S úplnou se pracuje spíše v laboratorních podmínkách a v reálném životě není tak častá. Kolik z vás nespí ani minutu několik dní po sobě?

Vždyť spim. Sice blbě, ale spim. Takže mě se spánková deprivace nemůže týkat! Chronická spánková deprivace je potvora záludná. Stačí, aby jedinec spal kratší dobu, než by potřeboval a nahromadí se u něj spánkový dluh. Ten je poté hodně těžké splatit. Jeden z mýtů o spánku je ten, že si lze „naspat“ do zásoby. Do zásoby si můžete leda tak nakoupit zlevněnou čokoládu Milku…

Nedostatek spánku zasahuje do oblasti imunity, metabolismu, termoregulace a citového prožívání (Pace-Schott, & Hobson, 2002). Jak? Varování – doma to nezkoušejte. Stačí, když si přečtete výsledky výzkumů.

První výzkumy spánkové deprivace byly realizovány na krysách. U krys byl pozorován vychrtlý a zesláblý vzhled (a to navzdory zvýšenému příjmu potravy), zduření žláz s vnitřní sekrecí a po 2 či 3 týdnech i úmrtnost.

U lidských jedinců se nedostatek spánku projevuje podrážděností, nesoustředěností, pocity napětí a eskalací depresivních nálad. Zvyšuje se citlivost na bolest, hladina úzkosti stoupá. Nové výzkumy přináší i poznatek o tom, že při omezení spánku se nemohou vytvářet nové mozkové buňky (Právo, 2007). Nedochází tedy k optimální regeneraci, obnově a nabrání tolik potřebných sil. S tím souvisí i zhoršení paměti a zpomalení myšlení.
Změny postihují i vylučování hormonů (Příhodová, 2013). Také jste jistě slyšeli o tom, že při nedostatku spánku je vyšší riziko cukrovky či obezity. Hormon leptin, který je zodpovědný za pocit sytosti, při spánkové deprivaci klesá. Naopak hormon ghrelin, který podporuje chuť k jídlu, stoupá.
Poznáváte se v tom? A stojí vám to opravdu za to?

STOP zívání aneb pomodlit, vyčůrat a spát

Když jsme unavení, mění se naše vnímání i prožívání. Nevyspání se zkrátka podepíše na celkové kvalitě našeho života. Lindfors a Lundberg (2002) prováděli výzkumy, které ukázaly, že zvýšená hladina kortizolu při nedostatku spánku se negativně promítá i do osobní spokojenosti a pohody člověka. Paradoxem je, že při psaní své bakalářské práce na téma spánkové deprivace u adolescentů, jsem si sama mohla uvědomovat dopady nedostatečného spánku na své tělo i mysl. A musím říct – příjemné to nebylo.
Šetříte na svém oblečení? Odbýváte se denně bílými rohlíky? Nechodíte pravidelně navštěvovat WC? Vaše odpovědi zní „ne“? Tak proč si většina lidí nedopřává kvalitní spánek? Pamatujte, že šidíte jen sami sebe! Co tedy dělat, abychom předešli spánkové deprivaci? Prostě se na všechno vyspěte! Takže – dobrou noc a krásné sny!

ZDROJE:

Lindfors, P., & Lundberg, U. (2002). Is low cortisol release an indicator of positive health?. Stress and Health, 18(4), 153-160.

Nedostatek spánku blokuje zrod nových buněk v mozku. Právo, 37 (2007, 9).

Pace - Schott, E. F., & Hobson, J. A. (2002). The neurobiology of sleep: Genetics, cellular physiology and subcortical network. Nature Reviews Neuroscience, 3, 591–605.

Plháková, A. (2013). Spánek a snění: vědecké poznatky a jejich psychoterapeutické využití. Praha: Portál.

Příhodová, I. (2013). Poruchy spánku u dětí a dospívajících. Praha: Maxdorf.

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2019 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.