Nepodceňujme boreliózu

4. července 2016 20:12 | MUDr. Helena Kučerová demence deprese borelióza

Jaro a léto jsou období značného výskytu a aktivity klíšťat. Jednou z velmi nepříjemných komplikací napadení tímto hmyzem je borelióza. Ta může vést k velice závažným následkům včetně depresí a demence. Ne všichni jí však věnují patřičnou pozornost.

Ve své praxi jsem se setkala s mnoha pacienty, kteří boreliózu prodělali. Mnozí ji dostali, ani nevědí jak a kdy, přišlo se na to náhodně při odběru krve z jiných důvodů. Někteří si pak dodatečně vzpomněli, že třeba před dvěma roky v létě u rybníka je kouslo klíště. Nebo že loni na zahradě je pokousala malá muška. Znám ženu, která dostala boreliózu po píchnutí komárem. Největší nebezpečí ovšem představují klíšťata. Je velmi důležité, aby se klíště vytáhlo po zakousnutí co nejdříve. Klíšťata přisátá třeba i déle než 24 hodin a patřičně již nasátá naší krví, jsou značným rizikem. Přitahuje je také bílá barva, takže bílé oblečení do přírody je sice v létě příjemné a hezké, ale z hlediska napadení klíštětem poněkud nevýhodné.

Je všeobecně známo, že ranku po kousnutí klíštěte si máme vydezinfikovat a následně máme hlídat, jestli se v jejím okolí, nebo i jinde, neobjeví typická červená skvrna. Jenže ona se ve čtvrtině až polovině případů neobjeví. Nebo se objeví, ale postižený si jí nevšimne. Může to být třeba na místě, kam se na sebe často nedíváme, nebo tomu prostě nepřikládáme význam. Lékaři však na této skvrně mnohdy stavějí další diagnostický postup a léčbu, jak jsem se po pokousání klíšťaty nedávno sama přesvědčila. A na mou námitku, co když se skvrna neobjeví, prostě krčí rameny. Jak postupovat dále, jak boreliózu zjistit, kdy udělat krevní testy, to je oblast, do které se zde nyní nebudu pouštět, protože přesahuje můj obor. Ale co mě udivilo, to byl dosti laxní postoj k tomuto problému ze strany některých lékařů, s nimiž jsem se osobně setkala, nebo o nichž jsem slyšela od svých pacientů i známých. Prostě když se skvrna neobjeví, tak máte smůlu. Smůlu, která ovšem může mít nedozírnou dohru. Dohru v podobě depresí i demencí (kromě jiného). A to není maličkost.

Jako u všech nemocí, tak také u boreliózy hraje roli schopnost našeho imunitního systému si se škodlivinou poradit. Aktuální stav své imunity ovšem nikdo z nás nezná. Je totiž měnlivý a je ovlivňován množstvím faktorů dlouhodobého i krátkodobého charakteru. Negativně na něj působí různé chronické nemoci, např. cukrovka, ale i aktuální nepohoda organizmu, latentně probíhající viróza, bolest zubů, nevyspání, pracovní vypětí a v neposlední řadě akutní i dlouhodobý stres. Pokud si ovšem náš organismus s boreliemi neporadí a není schopen je zlikvidovat sám nebo s pomocí včas podaných antibiotik, pak může třeba i po mnoha letech choroba znovu propuknout nebo plíživě řadu let působit mimo jiné na nervový systém, včetně vzniku dementního syndromu.

Píši to zde proto, aby i lidé nelékaři si byli vědomi těchto možných komplikací při pokousání klíštětem nebo i jiným hmyzem a aby iniciativně žádali po svých lékařích řádné vyšetření a léčbu. Česká lékařská komora nás doktory velkými písmeny přímo vyzývá, abychom varovali své blízké (ale jistě ne jen je), že „Lékařská komora už nemůže garantovat bezpečnost pacientů!“ (Tempus medicorum, časopis ČLK, 2016, č. 5 a č. 6, zadní strana časopisu). Přiznám se, že tento slogan mě poněkud vyděsil, ale když jsem si uvědomila, jak lehkovážně přistupují někteří lékaři např. k možné infekci boreliemi, což potkalo mě osobně, tak se nedivím.

Nerada bych, aby můj článek vyzněl pesimisticky. Buďme obezřetní, hlídejme si po návratu z venku (i jen z procházky městem), jestli nás pokousala klíšťata, hlídejme si „červenou skvrnu“, ale nebojme se. Věřím, že stále ještě jsou lékaři, kteří se nad svými pacienty zamýšlejí a snaží se jim pomoci podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Znám takové kolegy a sama mezi ně patřím.

MUDr. Helena Kučerová, HonDG, Psychiatrická ordinace, Hranice, okr. Přerov

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2019 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.