Jak vnímá novorozené miminko?

25. června 2016 20:45 | PhDr. Lucie Kvasničková vnímání novorozenec

Když miminko pláče, snažíme se ho zaujmout nějakou hračkou, často chrastící, barevnou, vydávající různé zvuky a ještě s ní pro jistotu houpeme nebo točíme, aby se stala zajímavější. Děláme to automaticky, aniž bychom přesně věděli, jak dítě své okolí vnímá, ale ze zkušeností víme, že tohle prostě zabírá. Čím to ale je, že zrovna tahle hračka je oblíbená a že na ostatní miminko tak hezky nereaguje? Čím to je, že když na něj promluví maminka, tak reaguje jinak než u jiných osob? A čím to je, že ten příkrm z mrkve mu chutná více než ty ostatní?

Barevné a točící věci

Novorozené dítě již od začátku svého života pozoruje své okolí a některým podnětům věnuje více pozornosti než jiným. Pohybující se věci, jsou pro dítě zajímavější než věci statické, sledují hýbající se objekty očima a někdy dokonce i malými pohyby hlavičky. V případě pravidelných pohybů, lze již sledovat náznaky předvídání dráhy daného předmětu. Pokud tedy koupíme děťátku hračku, která nesklidila příliš velký ohlas, zkuste ji uvést do pohybu, pravděpodobně jí narostou volební preference.
R. Fantz se zabýval výzkumem zrakového vnímání u novorozenců. Zjišťoval pomocí dvou různých podnětů, který z nich je pro děti zajímavější. Sledoval zornice dítěte a dle nich zjišťoval, který předmět je oblíbenější. Tímto výzkumem přišel na to, že novorozenci preferují ostré kontrasty a složitější vzorce před těmi jednoduchými, zahnuté linie a křivky před přímkami a třídimenzionální předměty před dvojdimenzionálními. Pravděpodobně úplně nejzajímavějším podnětem pro novorozenecká očka je však lidský obličej a vše jemu podobné.

Vidíš mě/nevidíš mě

Novorozenci nemají tak dobrý zrak, aby si do detailu dokázali prohlédnout místnost a osoby proudící kolem. Ostrosti vidění dospělého člověka dosáhne až přibližně ve věku 1 roku. Stejně tak je omezené i zrakové pole. Většina matek se k miminku intuitivně sklání a tím mu dává možnost lepšího vidění. Co je totiž dál než 1 metr vidí miminko již rozmazaně díky nedozrálost nervových drah. Zajímavý je způsob, jakým byly tyto informace zjišťovány. Vzhledem k tomu, že novorozenec vám není schopen říct, co ještě vidí a co ne, musel se vymyslet jiný způsob. Využila se zde znalost preferencí dítěte. Jak jsem již psala výše, novorozenci upřednostňují různé složitější vzorce před jednoduchými. Konkrétně dávají například přednost černobílým pruhům či čtvercům jako na šachovnici před šedou plochou. Když se tedy zkoumala vzdálenost, do které novorozenec je schopen zaostřit, použila se černobílá šachovnice, která se vzdalovala od dítěte. V okamžiku, kdy už od novorozence byla tak daleko, že ze šachovnice byla pouze šedá plocha, přestala dítě zajímat.

Hlas maminky

Miminko je schopné rozlišovat různé zvuky již v prenatálním období. Po porodu pokračují jeho preference většinou tím směrem, co slýchávalo již uvnitř dělohy. Hlas matky, který je mu důvěrně znám je tedy pro novorozence příjemnějším a bezpečnějším zvukovým doprovodem než hlasy jiných osob. Také byla vypozorována preference vyššího ženského hlasu před hlasem mužským (tatínkovo hlas je tedy novorozencem rozpoznán až později). Důvodem tomu bude pravděpodobně samotná hloubka hlasu, která do dělohy matky proniká hůře než vyšší zvuky.
Novorozenec je ale schopen vnímat i další věci, jako je například mateřský jazyk matky, jehož zvuk upřednostňuje před jazykem cizím. Také melodie či zvuky, které miminko slýchávalo ke konci těhotenství, jsou mu po porodu příjemnější než ty, které jsou pro něj nové a nezvyklé. V jednom z výzkumů matky předčítaly v posledních 6 týdnech těhotenství svému miminku stále stejnou říkanku. Po narození byla těmto miminkům pouštěna nahrávka s různými říkankami, a bylo zjištěno, že říkanka, kterou znaly z prenatálního života, byla pro děti příjemnější, než ostatní.

Džus s příchutí mrkve

Také chuť miminek byla zkoumána pod drobnohledem. Vzhledem k tomu, že nenarozená miminka pijí určité množství plodové vody, pokoušeli se vědci zjistit chuťové preference již v prenatálním období. Výsledkem bylo, že pokud byla do plodové vody přimíchána kontrastní látka, nenarozené miminko pití plodové vody tolik nelákalo, jako když do ní byl vmísen sacharin. Zajímavější se však jeví výzkum s džusem. Pokud byl totiž maminkám v posledních týdnech těhotenství podáván často mrkvový džus, ukázalo se, že miminka po narození preferovala jídlo s příchutí mrkve oproti ostatním typům pokrmů. Gurmány jsme tedy po maminkách a to již od narození.

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2016 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.