Myšlenky rozprostřené v mapách

1. června 2016 20:40 | PhDr. Lucie Kvasničková paměť učení kognitivní funkce myšlenková mapa

Představitel pojmu myšlenkových map, jejich „vynálezce“ a propagátor Tony Buzan mluví ve své knize Myšlenkové mapy v byznysu o tom, že „používání myšlenkových map je správným a efektivním způsobem, jak maximalizovat váš obchodní potenciál“. Je tomu opravdu tak? A hodí se myšlenkové mapy pouze do světa obchodu nebo je lze využívat i jinak? V čem jsou tak úžasné a jsou pro všechny to „pravé ořechové“?

Co o nich víme?

Než začneme uvažovat o jejich využití a správném postupu tvorby je důležité si vysvětlit, co to vlastně myšlenkové mapy jsou. Pro mnoho lidí je to způsob, jak se efektivně učit novou látku, pro jiné mohou být pomůckou pro řešení problémů či organizaci vlastních myšlenek, někteří je mohou využívat při kreativním způsobu uvažování. Jedná se v podstatě o papírovou či počítačovou formu (podle toho, jaký způsob preferujete) organizace a třídění poznatků, myšlenek a znalostí. Uprostřed se nachází nejdůležitější podnět, který chcete rozvíjet. Z něj pramení další body, které jsou důležité a z nich další a další, roztříděné na další menší „větve“, které s daným tématem souvisí. Následně vzniká mapa témat a znalostí, které jsou vzájemně propojené dohromady ve smysluplný celek. A aby to bylo pro náš mozek lépe uchopitelné a zapamatovatelné, je vhodné tuto mapu doplňovat i různými dalšími grafickými pomůckami, jako jsou šipky, obrázky, znaky, symboly, které pomohou dokreslit myšlenky, které jsme se snažili zorganizovat. Tyto grafické prvky navíc pak mohou pomoci i dalším lidem, kterým budete chtít informace předat.

Kdy je lze využít?

Jedna z knih od T. Buzana pojednává přímo o využití myšlenkových map v byznysu. Vyzdvihuje jejich přínos například při poradách, brainstormingu s kolegy, třídění myšlenek, vytváření kreativních nápadů a usměrňování podnikatelských cílů. Pro některé manažery to tedy může být vhodná pomůcka pro vytváření strategií a předávání informací svým dalším kolegům a podřízeným. Základem je samozřejmě se s nimi naučit dobře pracovat. Ale co my ostatní, kteří nevedeme týmy a neřídíme společnosti, mohou být myšlenkové mapy užitečné i pro nás? Samozřejmě že ano – všichni jsme prošli školní docházkou, kde může být tvorba těchto map využitelná při učení nové látky, opakování starých vědomostí, spojování již naučeného do souvislostí nebo při tvorbě prezentací, kdy chceme své myšlenky předat širšímu obecenstvu a záleží nám na tom, aby ostatní dobře pochopili souvislosti, které mezi danými tématy spatřujeme. I v běžném životě se nám ale tato znalost a schopnost tvořit může hodit například při třídění vlastních myšlenek při řešení složitého problému – ať již v zaměstnání, v rodině, či v osobním životě.

Utřídění myšlenek

Dovolím si udat vlastní příklad. Při stavbě rodinné domu je potřeba myslet na opravdu mnoho věcí najednou – kdy přivezou beton, kdy přijedou udělat střechu, kolik lidí je vlastně potřeba sehnat k té či oné činnosti? A do toho se prolíná vybírání typu podlahy, barvy oken, spotřebičů v kuchyni atd., aby vše bylo připravené včas a mohlo se rovnou pracovat a montovat. Utřídit všechny tyto proměnné například v Excelu je celkem jednoduché, ovšem v tomto případě ne moc vyhovující. Při využití myšlenkové mapy se ale získá dobrý náhled na celou situaci, lze utřídit jednotlivá odvětví na menší a menší detaily, propojit věci, které na sebe navazují či je potřeba je dělat zároveň a mít vše přehledné tak, aby se na nic nezapomnělo. Nevzniká tedy nic nového, nic kreativního, ale minimálně je to celkem vhodný způsob k utřídění myšlenek a propojení spolu souvisejících činností (a pro někoho může být kreslení takové mapy i zábava a trošku relax).

Klady…

Jak jsem již naznačila výše, při organizaci složitějšího problému je nespornou výhodou pohled z „ptačí perspektivy“, kdy máte ucelenější náhled na danou problematiku a můžete spojovat věci, které spolu souvisí a zjišťovat jaký na sebe mají nebo mohou mít vliv apod. Náš mozek podle T. Buzana nefunguje lineárně, tak jak si zapisujeme většinu poznámek srovnané za sebou. Je pro něj typičtější takovéto paprskovité fungování kdy z jednoho tématu pramení několik dalších a na ty navazují opět jiné a jiné. Vytvořením této mapy tedy pomáháme mozku zapisovat myšlenky tak, jak přicházejí a jak jsou přirozeně organizované. T. Buzan připodobňuje vzhled myšlenkových map k organickým podobám života jako jsou žilnatiny na listech stromu, větve stromů, stavba neuronu apod.

Výhodou těchto map je také to, že díky výtvarnému zpracování, grafickým prvkům, obrázkům, symbolům apod. vyhovuje především lidem, kteří upřednostňují vizuální typ učení, a těchto lidí je většina. Pro mnoho lidí je příjemnější učit se či organizovat nové poznatky pomocí obrázků, barev a symbolů, než pomocí obyčejného textu.

…a zápory

Z textu výše ovšem ihned vyplývá také nevýhoda pro ty, kterým vizuální opora při učení příliš nepomáhá, neboli existují lidé, kterým prostě tento způsob třídění a učení nevyhovuje. Další nevýhodou je, že při tvorbě myšlenkových map, většinou nelze do obrázku začlenit delší text, který je pro učení některých témat důležitý. Stejně tak jako ne každá látka či téma, které chceme zpracovat, lze utřídit hierarchickým způsobem (i když možná je to právě o tomto kreativním způsobu uvažování, který nám pomůže i z obyčejných témat vytvořit mapu, která bude pro naše učení přínosem). A nakonec je také potřeba zmínit, že ačkoliv se o myšlenkových mapách hovoří již několik desítek let, stále nejsou natolik populární, aby s nimi byla obeznámena širší populace a běžně se využívaly například ve školách. Pro některé rigidnější typy osob, které jsou spokojeny se zavedenými formami učení, pak může být obtížné učit se, nebo se jen vyznat v tomto postupu a efektivně z něj získávat informace.

Na závěr snad jen dodat, že publikací, článků a webů na toto téma je mnoho. Proto pokud vás toto téma zaujalo, doporučuji přečíst detailnější návody a rady ke tvorbě map a pokusit se začlenit tuto metodu do svého života. Třeba zrovna pro vás bude přínosem.

ZDROJE:

Buzan T. (2013). Myšlenkové mapy v byznysu. BizBooks. Brno.

Buzan, T. (2012). Myšlenkové mapy. BizBook, Brno.

Buzan, T. (1988). Make the most of your mind. A Fireside book, New York.

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2016 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.