Krize středního věku

20. května 2016 20:14 | Mgr. Andrea Matysková krize vývojová psychologie osobnost stárnutí střední věk

Cítíte se nespojení se stávajícím životem? Týráte se vzpomínkami, jste naštvaní na partnera, zažíváte nudu a třeba i nový románek? Jestli jste začali být nejistí ohledně budoucnosti či s vámi mává hypochondrie, vítejte v krizi středního věku.

Období středního věku je lokalizováno do období 35. – 45. roku. Nejedná se přímo o období krizové, ale náleží do pomyslné „poloviny života" a je tedy významným mezníkem, kdy lidé přemýšlí nad svým dosavadním životem, hodnotí a plánují co dál.Takové bilancování a přání si zlepšení začne signalizovat pocity tísně, deprese, osamocení a nedostatek energie. Opakuje se chování z období dospívání, člověk se stává introvertnějším a začne se více zabývat sám sebou.

Bilancování a představy

K této bilanční tendenci přispívá i fakt, že dochází k předělu vlastního života a vnímání budoucí časové omezenosti, s kterou souvisí i určité zúžení vlastních možností. Dochází ke dvěma způsobům vypořádání se s dosažením středního věku – bilancování minulosti a představami o budoucnosti.

Při bilancování minulosti posuzuje člověk svůj dosavadní život pod vlivem získaných zkušeností, momentálních nálad a dále dle přirovnání se k stejně starým lidem ze svého okolí. Přemýšlí nad svou profesí, rodinou, partnerem, zdravím či zevnějškem. Dochází ke srovnávání se svými dřívějšími ideály a posuzuje, do jaké míry došlo k jejich naplnění. Pohled člověka okolo čtyřicátého roku života se mění a krize přichází v různé intenzitě. Čtyřicátník si uvědomuje svou zranitelnost a myslí na svou sociální úspěšnost. Právě takové smýšlení mu může otevřít šanci pro další osobní rozvoj.

Představy o budoucnosti provází posouzení aktuálních možností. Člověk si hledá smysl života pro svou další životní etapu. Uvědomuje si ztrátu a svou vyšší fyzickou a psychickou omezenost, na jednu stranu dochází ke strachu, pocitům smutku, na stranu druhou se v tomto věku vzdává iluzí a zvládne akceptovat svá omezení. Bohužel může také dojít k rezignaci na jakoukoliv změnu. Tím si demonstrují vlastní bezmocnost.
Významné změny

V tomto období dochází i k dalším významným změnám, které mohou krizi prohloubit, jako například první projevy stárnutí, které nesou ztrátu některých výhod. Mění se vztah k profesi, dochází k větší seberealizaci – mohou předávat pracovní zkušenosti, tím se utvrzují ve své nepostradatelnosti pro další generaci. V tomto věku může přijít i druhá krize manželství, která může vyústit v jeho rozpad. Dle věku dětí dochází ke ztrátě autoritativní pozice, na druhou stranu je tato doba poslední příležitostí k možnosti stát se rodičem.

Důležitým vývojovým mezníkem jsou změny, které se projeví i v oblasti identity. Člověk v tomto věkovém období mění postoj ke světu i sobě samému. Asi by se na první pohled mohlo zdát, že jde o období spíše negativních změn, ale jedinec už je zralejší, zná své silné i slabé stránky, umí se rozhodovat v klidu, neprožívá emoční bouře a navíc má zázemí v podobě partnera, dětí či pevné pracovní pozice. Může zase začít myslet jen sebe, cestovat, vzdělávat se, užívat si zaslouženého odpočinku. A to i aktivního.

ZDROJE:

Ciccotti, S. (2008). Lépe porozumět sobě i ostatním. Praha:Portál.
Hrdlička, M. (2006). Krize středního věku - Úskalí a šance. Praha:Portál.
Knoblauch, J. (2013). Cíle v pracovním i osobním životě. Praha:Portál.
Vágnerová, M. (2000). Vývojová psychologie. Praha:Portál.

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2016 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.