Rozhovor s Radvanem Bahbouhem na téma koučování

23. dubna 2014 14:00 | Barbora Koldová rozhovor koučování Radvan Bahbouh

Co je to koučování? Jaký je rozdíl mezi koučováním a psychoterapií? Pro koho je koučování vhodné? Nejen na tyto otázky nám v dnešním rozhovoru odpoví doc. MUDr. et Mgr. Radvan Bahbouh, PhD.

Spousta lidí pojem koučování zná nebo se s ním setkala, ale neví co si představit. Co se skrývá pod pojmem koučování?

Koučování můžeme definovat jako rozhovor zvyšující motivaci dosáhnout cílů, které jsme si sami vytýčili. Tento termín je převzatý ze sportu, kde kouč doprovází své svěřence na turnajích a závodech. Úlohou kouče není v těchto případech někoho trénovat, ale psychologicky podporovat tak, aby pomohl sportovcům maximalizovat jejich možnosti. Protože samo opakování není zárukou zlepšení, je důležitou rolí kouče to, že nám pomáhá uvědomit si, jak můžeme dělat to, co děláme, ještě lépe. To je ovšem něco, co se může týkat jakékoli oblasti lidské činnosti, nikoli jenom sportu.

Pro koho je koučování vhodné?

Pro všechny lidi, kteří chtějí dosáhnout nějakého cíle ležícího za horizontem jejich každodenní praxe, kterého se jim již delší dobu nedaří dosáhnout. Měli řadu pokusů a jsou již unaveni a častokrát i demotivováni podnikat další kroky. Je vhodný zejména pro klienty ve středním věku. Mají část života prožitou, nemalé zkušenosti, směněné za ztrátu prvotního entuziasmu, a zhruba stejně dlouhou etapu mají před sebou, neradi neefektivně investují svou energii, a na druhou stranu je příliš brzo na to, aby se rozvíjeli pouhou setrvačností, a žili z toho, čeho dosáhli. Koučování nemívá srovnatelnou přidanou hodnotu pro mladé lidi, protože Ti mají obvykle dostatek energie a chuti na to, aby prozkoumávali nové cesty bez vnější podpory. Posun jim zajišťují především první pracovní zkušenosti. Význam má u nich spíše mentor, tj. individuální učitel, který je uvádí do světa jejich odbornosti.

Napadá mě otázka, jestli by bylo možné koučovat i děti. Měly by se prvky koučování a měkkých dovedností učit ve školách?

Děti můžeme koučovat během samotné činnosti nebo krátce po ní. Což je zrovna případ sportu. U složitějších činností, které máme zprostředkované vyprávěním, nemají děti sebereflexi na obdobné úrovni jako dospělí, proto u nich postupujeme jinak, Inspirovat je ale možné v každém věku. Škola věnuje bohužel nadměrnou pozornost faktům a informacím, a malou pozornost kompetencím. Děti by se měly učit naslouchat, komunikovat, řešit spory, zvládat stres… Myslím, že by měly být povzbuzované v tom, že jsou schopné dosáhnout víc, než jen školními osnovami daných cílů.

Co se koučováním řešit dá a pro co koučování vhodné není?

Koučování se zabývá rozvojem našich kompetencí. Koučováním nemůžeme ovlivnit cíle, které na nás nezávisí. Koučováním nezajistíte, že si někdo najde konkrétního partnera, můžete však ovlivnit jeho schopnost flirtovat, a také navazovat a udržovat vztahy. Také nezajistíte koučováním, že bude někdo povýšen v práci, ale rozhodně mu můžete pomoci zvýšit pracovní výkon. Koučování je výborný nástroj, když chceme zvládnout nějakou dovednost za kratší čas, než je obvyklé, anebo chceme vykročit z dlouhodobé stagnace.

Když se někdo rozhodne vyhledat a navštívit kouče, co ho čeká? Jak vypadá spolupráce klienta a kouče?

První schůzka klienta a kouče, kterou kvůli její nezávaznosti nazýváme nultou schůzkou, by měla být zdarma. Je důležité, aby se klient a kouč seznámili a pohovořili si o tom, proč klient přichází a co od koučování očekává - může se stát, že je hned na začátku jasné, že očekávání nemohou být naplněna. Kromě vzájemného představení a vyjasnění očekávání je to již taková malá ochutnávka toho, jak by opakovaná setkání mohla vypadat. Metoda je jedna věc, druhou je osobnost kouče. A také jejich vzájemný vztah. Kouč by měl koučovanému sednout, rozhovor a kontakt s ním by měl klientovi připadat inspirující. Koučování je spojeno s jasným kontraktem. Dohaduje se, jakých nestandardních cílů (kterých bychom nedosáhli samospádem) můžeme dosáhnout při maximálním objemu deseti hodin setkání. Typickým intervalem mezi setkáními jsou tři týdny, takže hovoříme o zhruba půlroku spolupráce zaměřené na konkrétní oblast specifikovanou dosažením kontrolovatelných cílů. Tento interval má být dostatečně velký na to, aby mohlo ve sledované oblasti dojít k nějakému významnému posunu, a dostatečně krátký na to, aby si klient kontinuálně uvědomoval, že na dané oblasti systematicky pracuje a že se posunuje k cíli.

Často v dnešní době dochází k zprofanování pojmu kouč. Koučem je nazýván kde kdo. Jak najít opravdového kouče?

Ano máte pravdu, kouče v širším smyslu slova můžeme najít v mnoha oborech. Setkáme se i s tím, že se tak nazývá poradce pro výživu nebo sexkouč. Myslím si, že o dobrém kouči hovoří jeho kvalifikace, reference a také zkušenosti. Záleží na klientovi samotném, jestli vyhledá někoho staršího s bohatšími zkušenostmi, anebo osloví někoho plného nadšení, což může také zafungovat. Od toho je zmíněné nulté sezení, po němž bychom vedle prověřování důkazů dokládajících koučovu kvalitní práci měli dát i na náš pocit.

Existuje zaměření v koučování tzv. life koučink, který má pomáhat se životem. Jaký je tedy rozdíl oproti klasickému koučování nebo psychoterapii?

Na jedné straně máme výkonnostní koučování, jehož cílem je zlepšit výkon v konkrétní oblasti, často posílením potřebných kompetencí. V nejzazší formě může jít o tzv. business koučování, jehož cílem je zlepšit ekonomické ukazatele Vaší firmy či její svěřené části. To už je více o firmě, než o jednotlivci. Na druhou stranu máme life koučování, které přesahuje rámec naší práce, zde už jde o co nejúspěšnější zvládání života jako takového. Nikoli o odstraňování obtěžujících symptomů jako v psychoterapii, ale o zlepšení současného stavu, který by byl sám o sobě funkční a dostačující, ale na druhou stranu nabízí potenciál k dalšímu rozvoji. Termín life koučování nemám příliš rád, protože je natolik široký, že nám mnoho neřekne. Navíc nemůžeme práci z našeho života vyjmout, je jeho ústrojnou součástí. Já raději používám termín psychologické koučování, které obecně znamená, že se v rozhovoru kvalifikovaně zaměřujeme na motivaci a emoce. Ty jsou totiž klíčem k úspěšným změnám. To také znamená, že při psychologickém koučování neřešíme primárně výkon, ale životní spokojenost.

Doc. MUDr. et Mgr. Radvan Bahbouh, PhD.
Vystudoval matematickou statistiku a teorii pravděpodobnosti na Matematicko-fyzikální fakultě UK, psychologii na filosofické fakultě UK, arteterapii na pedagogické fakultě JU a všeobecné lékařství na 3. lékařské fakultě UK. Na katedře psychologie FF UK přednáší metodologii psychologie, teorii psychodiagnostiky, psychometrii a psychologii vyjednávání. Založil společnost QED GROUP a.s., která nabízí klientům psychologické koučování, vzdělávání manažerů, personální poradenství a v neposlední řadě Sociomapování®, jehož je Radvan Bahbouh vynálezcem. Tato metoda analýzy a vizualizace sociálních systémů usnadňuje orientaci ve vzájemných vtazích a v komunikaci, jež tyto vztahy provází. Využívá se u armádních jednotek, manažerských týmů i u experimentů simulujících pobyt na vesmírné lodi při letu na Mars. Více informací na http://www.qedgroup.cz.

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2019 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.