Co se skrývá za horoskopy?

10. května 2016 20:03 | PhDr. Lucie Kvasničková astrologie Forerův efekt

Přečtěte si následující řádky a zkuste si sami pro sebe říct, zda na vás tyto charakteristiky sedí… Máte tendenci být sebekritický/á. Máte mnoho nevyužitých schopností, které jste nevyužil/a ke svému prospěchu. Občas jste extrovertní, přátelský/á, družný/á, zatímco jindy jste introvertní, ostražitý/á, rezervovaný/á. Některé vaše aspirace mají sklon být dost nerealistické… Občas máte vážné pochybnosti, zda jste učinil/a to správné rozhodnutí nebo udělal/a správnou věc. Dáváte přednost do určité míry změně a rozmanitosti a stáváte se nespokojeným/ou, když jste omezován/a zákazy a omezeními…

Zdá se vám, jako by výše popsané charakteristiky seděli přímo na vás, nebo že jsou alespoň celkem blízko? Nebojte se, nejedná se o kouzelnické praktiky, ale o tzv. Forerův nebo také Barnumův efekt. Pokud máte rádi horoskopy, různé léčitele a iluzionisty, a nechcete se o tuto zálibu připravit, tak už nečtěte dál. Pokud patříte k těm, kteří by rádi zjistili, co se skrývá za úspěchem těchto „kouzelníků“ a nebo na tyto věci nevěříte a jen vám chyběly argumenty, tak pokračujte směle dál.

Na začátek musím otevřeně přiznat, že když na mě někdo vyrukuje s tím, že jsem přece „rak“ a že to jak se chovám na mě přesně sedí, tak mi „naskákají pupínky“. Proto může být tento článek i lehce podbarven mým vztahem k podobným výkladům jako jsou horoskopy, věštění, astrologie atd. K mému potěšení tedy mám tu čest popsat jev, který si pro účely tohoto článku označíme jako Forerův efekt (ačkoliv někdy je používán také termín Barnumův, podle slavného iluzionisty P. T. Barnuma, který se proslavil jako mistr psychických manipulací).

Bertram R. Forer díky svému experimentu potvrdil myšlenku, že lidé jsou ochotni akceptovat nejasné, nepřesné, vágní a všeobecné popisy své osoby jako přesné a na míru ušité, aniž by si uvědomovali, že stejně tak tyto popisy mohou sedět i na mnoho dalších lidí. A z tohoto jevu těží právě výše zmínění iluzionisté, věštci, léčitelé, astrologové apod. Jak probíhal tedy experiment, na jehož základě byl efekt potvrzen?

Forer k tomuto účelu využil 39 studentů, kterým nechal vyplnit osobnostní test, na jehož základě měl údajně vypracovat osobnostní posudky pro každého studenta. Místo toho ovšem využil text sestavený z různých horoskopů a všeobecných popisů. Tento text (jehož úryvky si můžete přečíst v úvodu článku) rozdal všem studentům jako ten „jejich osobní“ popis. Studenti se následně měli vyjádřit k tomu, jak moc přesný se jim popis jejich osoby zdá. Hodnocení probíhalo na škále 1-5, přičemž 1 znamenala, že popis nesedí a 5 znamenala, že je popis přesný. K nemalému překvapení hodnotili studenti tento všeobecný popis, který obdrželi průměrnou známkou 4,3, čili jako téměř přesný!

Tento jev byl testován v mnoha a mnoha dalších studiích, a opakovaně se potvrzoval. Průměrná známka se pohybovala kolem hodnoty 4,2. Forerův efekt byl pak uznán jako potvrzený psychologický fenomén a i nadále byl podrobován zkoumání. Další výzkumy například zjistily, že lidé mají tendenci věřit více posudkům, které jsou dle jejich soudu založené na co nejpřesnějších vstupních informacích (myšleno astrologických informací) – pokud tedy pokusné osoby uvedly přesné datum svého narození, měly tendenci více věřit výslednému popisu, oproti ostatním osobám, které uvedly pouze rok narození či neuvedly vůbec nic… Jiný výzkum ukázal, že není potřeba zmiňovat pouze pozitivní informace, i negativní informace ohledně dané osoby jsou přijímány dobře, neboť popisu přidávají na důvěryhodnosti.

Vysvětleních pro tento jev se nabízí hned několik. Jedno je zřejmé již z podstaty Forerova efektu a to, že při využití všeobecných, vágních a nepřesných informací, zvyšujete pravděpodobnost, že se trefíte do osobnostní vlastnosti daného jedince – aneb čím širší pojem, tím lepší. Většina populace například považuje sama sebe za „citlivé, citově založené, svobodymilovné, aktivní, praktické a příjemné“.

Pokud si vybavíme inzeráty na pracovní pozice jako např. „prodejce dárkových předmětů“ nebo „práce z domova“, kdy jde často o podvodné práce nebo o pracovní místa velmi neoblíbená, nezřídka najdeme v popisu požadovaných vlastností právě slova jako „aktivní“ „příjemné vystupování“ apod. Zaměstnavatelé jsou si pravděpodobně vědomi toho, že tento popis sedí téměř na každého, ale lidé při čtení inzerátu mají naopak pocit, že jsou právě oni ti praví, koho zaměstnavatel hledá.

Dalším vysvětlením tohoto jevu může být lidská důvěřivost či samotná tendence k poslechnutí autority – a čím větší autorita, čím přesnější vstupní informace (datum narození), tím důvěřivost stoupá. Nejvíce tomuto jevu podléhají lidé, kteří jsou více neurotičtí, nejistí či se právě nacházejí v kritických životních situacích. Pozitivní informace uvedené v horoskopech jim přinášejí uspokojení a potřebnou naději. Není ale lepší přistupovat k informacím kolem nás více kritičtěji a používat více selského rozumu? Nenechme se vábit pozitivními přísliby a nadějnými vábeními jen kvůli tomu, abychom nemuseli koukat na to, jaký je svět doopravdy – třeba pak přehlédneme to, co je na světě opravdu krásné a nadějné…

ZDROJE:

Dvořák, Z. (2007). Teoreticko - kritická analýza alternativních přístupů k poznávání osobnosti. Masarykova univerzita. Brno. Dostupné též z: http://is.muni.cz/th/85632/ff_m/Dipl_prace_Z_Dvorak.pdf

Heřt, J. (2007). Stručný výkladový slovník českých skeptiků. Český klub skeptiků Sisyfos. Dostupné též z: http://www.sysifos.cz/index.php?id=slovnik&act=zobrazit&idd=&pismeno=&vyraz=1189075887&heslo=Barnum%F9v%20efekt

 

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2019 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.