Co se děje při halucinacích?

1. dubna 2016 20:52 | Tereza Mahdalová halucinace vnímání intoxikace

Vidět něco, co ostatní nevidí, nemusí být známkou nebývalé prozřetelnosti. V doslovném významu jde naopak o poruchu vnímaní, konkrétně halucinace. Jak, kdy a proč se pravé halucinace u lidí vyskytují?

Pravé halucinace odlišujeme od tzv. pseudohalucinací. Rozdíl je v tom, že u pseudohalucinací si je člověk vědom, že to, co vnímá, není reálné. Příkladem může být pocit houpání před usnutím, pokud jsme celý den strávili na lodi. Pravá halucinace je vjem vzniklý bez vnějšího podnětu, o jehož skutečnosti je člověk bezvýhradně přesvědčen.

Příčiny klamných vjemů

Halucinace se mohou vyskytnout u většiny duševních chorob, ovšem zvláště u schizofrenie, parafrenie, psychické epilepsie, senilní psychózy -demence, deprese, paranoidní psychózy. Dále jsou typické halucinace při intoxikacích, zejména u alkoholového deliria, po úrazech hlavy a poškození mozku.

Existují však i halucinace, které nesignalizují psychické onemocnění - například eidetické představy (velmi jasné živé představy), halucinace vyvolané pod vlivem hypnózy, zážitky déja vu, fantomové údy, imaginární společníci u malých dětí apod.

Vidět hudbu, slyšet barvu

Pravé halucinace rozlišujeme podle jejich povahy do několika skupin:

1. smyslové

• sluchové – Typickým projevem těchto halucinací jsou tzv. hlasy. Hlasy člověka většinou kárají, posmívají se mu, sprostě mu nadávají, v menšině případů ho chválí. Nebezpečné jsou imperativní halucinace, kdy nemocnému tyto hlasy radí, co by měl dělat, poroučejí, zakazují, nařizují aby o nich nikomu neříkal, neprozradil, co mu říkají, aby nejedl, nepil, aby skočil z okna, aby někoho zabil apod. Sluchové halucinace bývají více u stavů chronických než akutních.
• zrakové - Zrakové halucinace jsou méně časté než sluchové. Bývají spíše u stavů akutních než chronických. Nejčastější jsou vjemy postav, částí postav, přírodních jevů - hlavně ohně, nadpřirozených bytostí, zvláštních osvětlení, zvířat velkých i drobných. U otrav alkoholem jsou typické halucinace drobných zvířat lezoucích po těle, případně drobnýchpředmětů (špendlíky, hřebíčky, knoflíky), drobných lidí (trpaslíků).
• chuťové a čichové - Nejběžnější jsou halucinace zápachu benzínu, krve, spáleniny, hniloby, mtrvolné zápachy nebo ty, které se nedají k ničemu přirovnat.
• tělové - Tělové halucinace se vyskytují jak u stavů akutních, tak chronických. Nejvíce tělových halucinací je při schizofrenii. Při ní se spojují s bludy, iluzemi, vzpomínkami. Příkladem tělové halucinace jsou pocity svírání, drásání, píchání injekcí, pohlavní dráždění a zneužívání, odsávání krve, atd.

2. intrapsychické - Neodehrávají se na úrovni smyslových analyzátorů, ale jde spíše o duševní pocity. Cosi se děje ve vnitřním životě nemocného, s jeho myšlenkami. Ne všechny myšlenky jsou jeho, někdo mu je dává, vnucuje, sugeruje, zveřejňuje je, takže lidé budou vědět, co si myslí. Pocity, že někdo člověka mění, vede, nutí, dráždí, ochromuje, urychluje, hypnotizuje.

3. inadekvátní – Zvláštní druh nezařaditelných halucinací, týkající se smyslového vnímání, kdy má člověk například pocit, že slyší zuby, kolenem, cítí barvu, vidí rytmus apod. Podle složitosti můžeme rozdělit halucinace na:

• elementární - např. u zrakových - záblesky, skvrny, u sluchových klepání, zvonění, údery atd.
• komplexní - Člověk vidí celé scény, pohybující se postavy, slyší slova, věty, rozhovor, hádku lidí, složité melodie apod.
• kombinované – V případech, kdy je halucinace vnímána více smysly najednou (postavy, které mluví a ještě je rozeznatelná jejich vůně).

Halucinující osoby svým halucinacím naslouchají a chovají se pasivně nebo se s nimi hádají (zejména s hlasy), nadávají, živě gestikulují. U těch, kteří si uvědomují, že je s nimi něco v nepořádku, je typické hledání příčiny a zákonitosti působení. V literatuře je popsán případ jednoho pacienta, který vystupoval na různé věže a zkoumal, zda ve větších výškách halucinace slábnou.

Jelikož halucinace se objevují typicky jako příznak nějaké jiné choroby, otravy, atd., způsobem, jak se těchto klamných vjemů zbavit, je zbavit se primární nemoci. Pokud se halucinace vyskytují mimo duševní poruchy a intoxikace, řešení by měl nalézt lékař-psychiatr.