Hola hola, zápis na ZŠ nás volá

31. ledna 2016 20:08 | Klára Kučerová

Vstup do základní školy je pro dítě velkou změnou v jeho doposud nerušeném životě. Nové prostředí, kamarádi, pravidla, málo hraní, zodpovědnost, úkoly a povinnosti. Již samotný výčet změn je velmi stresující.

Na školu je dítě celé předškolní období pečlivě připravováno. A to nejen v rámci mateřské školy, ale především doma. O školní připravenosti a zralosti rozhoduje několik faktorů. V dnešní době bývá odklad školní docházky stále častější. Rozhodně to není nic, za co bychom se měli stydět. Dopřát dítěti ještě jeden „bonusový“ rok her a dovádění rozhodně věci jen prospěje. Pokud totiž dítě na školu není dostatečně připravené, přinášela by mu školní docházka zbytečný stres, obavy a pocit méněcennosti a místo velkým školákem by se dítě cítilo spíše jako Alenka v říši divů.

Prospěšnost předškolní výchovy se odráží nejen v intelektuálních schopnostech těchto dětí, ale hlavně v sociálních a komunikativních dovednostech. S podporou rodičů a nepodrývání autority učitele dítě získává ke vzdělávání a povinné (před)školní docházce kladný vztah. Učí se tak vnímat školu jako důležitou věc pro život, kde je zábava, učení, ale i kamarádi a milé paní učitelky.
Před necelými padesáti lety zavedl psycholog Jaroslav Jirásek v České republice do zdravotnické a školské praxe koncept školní zralosti. Trvalo ještě asi 10-15 let než se orientační psychologické vyšetření stalo rutinní součástí péče o děti, které vstupují do povinného vzdělávání.

Posouzení školní zralosti

Způsob posouzení školní zralosti dětí probíhá ve dvou etapách. V rámci první etapy se na posouzení podílí dětský lékař, pedagogové v mateřské škole, ale i pedagogové ve škole základní v rámci školního zápisu do první třídy. Pokud se v otázkách školní zralosti vyskytnou nějaké pochybnosti, je dítěti doporučeno diagnostické vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně.

Kategorie školní zralosti:

  • Tělesná – pediatr sleduje výšku, hmotnost, váhu, filipínská míra – dítě rukou dosáhne přes hlavu na ucho
  • Psychická a rozumová – pokroky v myšlení, schopnost soustředit se, znalost barev, určování pořadí, množství a polohy, optimální pracovní tempo
  • Emoční (citová) – schopnost sebekontroly, zvládání afektů a impulsů, umění snášet překážky, odpoutání se od rodičů, kladný vtah ke vzdělávání a těšení se na školu
  • Sociální – přiměřená samostatnost dítěte, připravenost na roli žáka, plnění náročných úkolů školy, chování podle pravidel, práce ve skupině, tolerance, zralost pro práci na zadaných úkolech, odolnost proti frustrujícím situacím, přijímání případných neúspěchů

O vyspělosti dítěte také odpovídá vyhraněnost a dominance pravé či levé ruky. Leváky není nutné nic speciálního učit. Jen je potřeba dohlédnout na správné držení tužky a sklon sešitu. Leváci se rozhodně nesmí přeučovat na psaní pravou rukou! Samotné přeučování pak může vést například k neurotickým poruchám a celkovému zpomalení duševního vývoje.
Současně je sledována schopnost logického myšlení a souvislost a správnost řečového projevu.

Příčiny školní nezralosti

Tak jako ořech - nejprve je zelený, postupně dozrává a když už je zralý, spadne mezi ostatní již vylouplé ořechy, což způsobí velkou ránu. Stejným způsobem se tomu děje i u našich ratolestí. Po celý předškolní věk pozorujete svá dítka, jak si hrají s ostatními doma či někde na pískovišti, občas vypustí z úst moudro, kterému se všichni zasmějí a najednou by se z hračičky měl stát vzorný školák, který musí dodržovat jistá školní pravidla a hru zastiňují žákovské povinnosti. Mezi hlavní důvody, proč naše děti ještě nejsou zralé na školu, patří:

  • Nedostatky v tělesném vývoji a zdravotním stavu
  • Opožděný mentální vývoj, snížená inteligence
  • Nerovnoměrný vývoj potřebných schopností a funkce (například lehká mozková dysfunkce)
  • Neurotický vývoj povahy, neurotické rysy osobnosti dítěte
  • Nedostatky ve výchovném prostředí a v působení na dítě (zanedbávající či příliš hýčkající výchova)

Tyto potíže bývají častěji diagnostikovány především u dětí, které do základních škol nepřicházejí z prostředí mateřských škol.

Úloha zápisu

V poslední době se zápisu do prvních tříd přikládá velký význam. Jeho hlavním cílem je vytipování školsky nezralých dětí. Zápis by svou formou v žádném případě neměl připomínat přijímací zkoušky či výběrové řízení a pro dítě ani pro rodiče by neměl být v žádném případě traumatizujícím zážitkem. V neznámém prostředí je pro dítě vždy velmi těžké překonat trému. Už tady je možné zaznamenat, zda je dítě při jednání s dospělou osobou sebevědomé nebo bázlivé. Z tohoto zjištění by pak měl vycházet i individuální přístup učitele.

Ve většině škol zápis probíhá formou pohádky, kdy dítě pomáhá pohádkovým postavám. Dítě v průběhu řízené činnosti plní úkoly, které jsou zaměřeny na jednotlivé aspekty vývojové úrovně ve sledovaných oblastech školní zralosti. Úkoly na sebe plynule navazují a pro dítě představují přirozeně hravou a zábavnou činnost. Ku prospěchu celého zápisu někdy může být i to, když do jednotlivých aktivit postupně zapojíme i rodiče (spolupráce při skládání puzzlí, kreslení společného obrázku apod.). Součástí zápisu je také pohovor s dítětem, při kterém učitelé získají ucelený přehled o zralosti dítěte pro nástup do školy. V rámci rozhovoru se učitelé zaměřují na:

  • řečové dovednosti - schopnost odpovídat na otázky, předvést připravenou básničku, písničku, zopakovat jazykolamy, říkanky, projev bez řečových vad
  • emoční a sociální složky - zda dítě umí pozdravit, poděkovat, představit se, říci kde bydlí, odpovědět na jednoduché otázky zaměřené na rodinu

Pedagog pozorně sleduje nástupu do první třídy základní školy, mohou rodiče využít dodatečného odkladu školní docházky. Ten je ze kvalitu mluveného projevu, do připraveného listu učitelé dětem zapisují případné odchylky od normy řeči (patlavost, koktavost, dyslalie aj.). Pozorováno je také správné držení tužky při kresbě postavy, překreslování chybějících částí obrázku.

Ombudsmanka Anna Šabatová se nedávno na webových stránkách velmi striktně vyjádřila, aby rodiče v žádném případě nepodmiňovali přijetí dítěte na základě výsledku testu školní zralosti. Dítě by se navíc zápisu nemuselo osobně účastnit, neboť se nejedná o přijímací zkoušky. Ministerstvo školství k vyjádření Šabatové uvedlo, že „Kancelář veřejného ochránce práv svá doporučení s ministerstvem školství nekonzultovala.“ S návrhem ombudsmanky nesouhlasí také několik ředitelů základních škol, kteří naopak považují zápis za užitečný. Pedagogové mohou mnohdy s rodiči konzultovat vadu řeči dítěte či jiné odchylky nebo ho odkázat na pedagogicko-psychologickou poradnu. Pokud pedagogicko-psychologická poradna u dítěte doporučí odklad školní docházky, je už jen na rodičích, zda na toto doporučení přistoupí. V případě, že je „nezralost“ dítěte na školu objevena až po nástupu do první třídy základní školy, mohou rodiče využít dodatečného odkladu školní docházky. Ten je ze zákona možno podat do 31. ledna.

ZDROJE:

BEDNÁŘOVÁ, J. (2010) Školní zralost: co by mělo dítě umět před vstupem do školy. 1. vyd. Brno: Computer Press

DITTRICH, P. (1993). Pedagogicko – psychologická diagnostika. 2. vyd. Praha: Jinočany H a H

KROPÁČKOVÁ, J. (2008). Budeme mít prvňáčka, rady pro rodiče dětí od 5 let. Praha: Portál

VERECKÁ, N. (2002). Jak pomáhat dětem při vstupu do školy, Je vaše dítě zralé pro školu? A vy? Praha: Lidové noviny

http://zpravy.idnes.cz/zacinaji-zapisy-do-prvnich-trid-dn3-/domaci.aspx?c=A160114_171615_domaci_zt

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2016 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.