Anamnéza není ztrátou času

17. ledna 2016 21:34 | MUDr. Helena Kučerová vztahy rozhovor anamnéza zdravotnictví

Setkala jsem se s názorem, že by bylo dobré, kdyby každý lékař si mohl stáhnout z nějakého centra anamnézu pacienta a nemusel si ji „otrocky“ sám ťukat do počítače, že je to ztráta času (článek Jana Lukavce: Chmurná Digi-vize, Psychologie dnes, 2015, č.12, s. 34-36). Dovoluji si oponovat. Vlastní odběr pacientovy anamnézy rozhodně ztrátou času není. A nejen to - jakýkoli rozhovor s pacientem je vždycky přínosný.

V naší přetechnizované době s nekončící tendencí všechno možné převádět do počítačových systémů zasahuje tento trend i do tak vysoce lidského povolání, jako je medicína. Jenže nemoc člověka není porucha motoru auta. Vznik nemoci je velmi komplexní proces zahrnující tolik faktorů, že jej dosud nedokážeme plně analyzovat. Aby se v tom lékař alespoň trochu vyznal, je třeba se pacienta vyptat na nejrůznější věci, což platí u všech lékařských oborů, i když v různé míře. Jinou anamnézu potřebuje internista, jinou chirurg, jinou gynekolog, jinou očař. Specifickou a velmi důkladnou anamnézu pak potřebujeme my psychiatři, kteří žádné diagnostické přístroje, alespoň zatím (naštěstí) nemáme.

Byly doby, a není to tak dávno, kdy ani somatičtí lékaři těch přístrojů mnoho neměli. Např. dnes tak běžný a téměř již obsoletní rentgen byl vymožeností až 20. století, a CT, tedy počítačová tomografie až v jeho posledních desetiletích. Lékaři, kteří byli učiteli mé generace, byli ještě zvyklí diagnostikovat především podle anamnézy, a to nejen osobní, ale podle velmi pečlivé analýzy vzniku pacientových potíží, která byla nejednou přesnější, než diagnóza pomocí rentgenu nebo dnes často používaného ultrazvuku. Tím nechci říci, že tyto moderní technické pomůcky nejsou pozitivním přínosem diagnostiky, jen bych ráda zdůraznila, že jsou to pomůcky, nikoli samospasitelné nástroje, kterými diagnózu stanovíme bez podrobné anamnézy.

Dalším důvodem, proč nemohu souhlasit s tím, že odběr anamnézy je ztrátou času, je důležitost kontaktu lékaře a pacienta. Anamnézou se obvykle rozhovor o nemoci začíná a dva lidé, kteří se neznají, spolu navazují určitý vztah, který je terapeutický. Je to úvod do vzájemné spolupráce na léčení pacienta. A léčení vyžaduje napřed stanovit správnou diagnózu a pak vypracovat správný terapeutický plán. A na tom musí být zúčastněny obě strany, tedy lékař i pacient. Pacient, který spolupracuje neochotně, nerad, ledabyle nebo s odporem, se dá je těžko léčit. Naopak pacient, který chápe lékařovu léčebnou strategii a který lékaři v boji se svou nemocí aktivně pomáhá, má daleko lepší léčebné výsledky, než pacient pasivní, nebo laxní. Zainteresovat tedy pacienta na léčbě, nalít mu naději a víru v uzdravení, nebo alespoň zlepšení jeho nemoci, je nezanedbatelným a často i velmi obtížným úkolem lékaře. Ale toto dokáže jen lékař, který s pacientem hovoří.

Proto tedy jakýkoli čas, který my lékaři pacientovi věnujeme, nikdy nemůže být ztracený. I když s ním budeme mluvit „pouze“ o jeho zájmech, o jeho dětech a vnoučatech, o jeho psovi či zahrádce, a třeba i jen o počasí, to vše má svůj smysl a není to ztrátou času. Pacient potřebuje vidět náš zájem, potřebuje si prostě popovídat s někým, kdo mu rozumí a kdo ho má svým způsobem rád. A to platí nejen pro obor psychiatrie, která k tomu přímo vybízí. Znala jsem chirurgy, internisty a další somatické lékaře, kolegy mého otce i jeho samého, kteří již bohužel zemřeli, ale kteří dokázali s pacienty příjemně pohovořit o lecčems a rozptýlit tak jejich pochopitelný strach z operace či jiné nepříjemné procedury.

Chápu, že je obtížné skloubit dohromady všechny povinnosti dnešních lékařů, které zahrnují poněkud protikladné činnosti: na jedné straně kvalitní dokumentaci v počítačových systémech, a na druhé straně emočně naplněný vztah k pacientům, kterých je mnoho. Není tedy divu, že lékaři (i sestry) mají snahu čas ušetřit a urychlit zejména úkony administrativní, aby bylo více času na úkony léčebné. Najdeme řešení?

MUDr. Helena Kučerová, HonDG, Psychiatrická ordinace, Hranice

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

Petr Hroch / 20. ledna 2016 10:10

Továrna na zdraví / Opět pěkný článek od kmenového odborníka na serveru opsychologii.cz. Souhlasím s tím, že lékař dané odbornosti se musí zeptat pacienta na to nejdůležitější vzhledem k svému oboru, vzhledem k přesahům do jiných medicínských oborů i vzhledem k celkové složitosti lidského těla i lidské duše. Dále autorka vyzdvihuje důležitost kontaktu pacienta a lékaře, pro co je anamnéza ideální, aby se tito dva poznali. Pacient pozná lékaře, jak asi léčí, co je pro něj důležité, a lékař samozřejmě pozná pacienta a navazují hned na úvod určitý terapeutický vztah založený (jak ostatně píše autorka článku) na spolupráci při léčbě. Poslední myšlenka, kterou k tomuto článku napíšu, je ta, že nemocnice by neměla být redukována na továrnu na zdraví, kde pacient projde jen tak několika diagnostickými procedurami, potom je mu dán do ruky recept, který si má vybrat v nemocniční lékárně, a pak už jen polykat tablety a chodit na kontroly. Z tohoto úhlu pohledu se mi jeví přístup této paní doktorky, autorky článku mnohem lepší, lidštější a jistě i lékařsky úspěšnější.

MUDr. Helena Kučerová / 20. ledna 2016 11:25 / ověřený odborník

Továrna na zdraví / Dobrý den, pane Hrochu. Opět výborný příspěvek do diskuse. Moc děkuji a přeji mnoho zdraví, Helena Kučerová

MUDr. Helena Kučerová / 20. ledna 2016 11:25 / ověřený odborník

Továrna na zdraví / Dobrý den, pane Hrochu. Opět výborný příspěvek do diskuse. Moc děkuji a přeji mnoho zdraví, Helena Kučerová

marie ryparová / 21. ledna 2016 19:42

Úžasný článek Mudr. Kučerové,svědčící o jejím lidském přístupu k pacientům, který se bohužel vytrácí z našich ordinací. Souhlasím s tím, že je velmi důležitý osobní kontakt lekaře a pacienta při stanovení anamnézy. Z vlastní zkušenosti mohu říci,že pokud lékař jeví zájem o problému si popovídat se mnou a nikoliv jen vyjet informace z počítače ,jsem i já daleko otevřenější a vstřícnější a může se stát, že si vzpomenu na některé podrobnosti ,které mohou být velmi důležité . Proto se i já připojuji k názoru,že čas lékaře strávený rozhovorem s pacientem není ztrátou času.

MUDr. Helena Kučerová / 21. ledna 2016 19:51 / ověřený odborník

Marie Ryparová / Dobrý večer, paní Ryparová, velmi děkuji za Váš názor. Přeji mnoho zdraví, Helena Kučerová

© 2019 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.