Sportovní aktivity rozvíjejí kognitivní schopnosti u dětí

26. prosince 2015 18:57 | PhDr. Lucie Kvasničková Sport vývojová psychologie kognitivní funkce

cz.dollarphotoclub.com

Snad téměř každé dítě má svůj vlastní chytrý telefon, tablet, doma vlastní počítač a ve svých volných chvílích tráví svůj čas právě na těchto přístrojích – sedící a téměř nepřemýšlící. Je tento způsob trávení volného času u dětí ale přirozený? A hlavně – je pro ně prospěšný? Samozřejmě není vhodné dětem organizovat veškerý jejich volný čas dle našeho úsudku, a zaplnit ho činnostmi, které my považujeme za prospěšné. Určité množství času by si děti měly s postupujícím věkem více a více organizovat samy, zbývající čas je ovšem vhodné nějakým způsobem alespoň částečně strukturovat.

Jaké aktivity jsou tedy pro děti vhodné? Samozřejmě ty, které jsou pro děti v daném věku nejvíce přirozené, pomáhají jim se rozvíjet a jsou pro ně prospěšné. Sezení a ťukání do tabletu či telefonu rozhodně nemůžeme označit za dětskou přirozenost, ačkoliv je možné, že některé z her mohou rozvíjet některé schopnosti jako je jemná motorika či zrakové rozlišování. V určitém malém množství tedy dle mého názoru tyto hry nemusí být na škodu. Zbytek volného času je ale vhodné věnovat jiným činnostem. Pro děti je přirozený pohyb, aktivní hry, které rozvíjejí jejich motoriku a pohyblivost, jsou bezesporu zdraví prospěšné (pokud se při nich samozřejmě dítě nezraní) a zároveň pro většinu dětí zábavné. Při kolektivních hrách jsou zároveň uspokojovány i společenské potřeby, děti se při nich učí vzájemné komunikaci, citlivosti k potřebám druhých a mohou při těchto aktivitách nacházet a vytvářet nové vztahy.

Jsou aktivní hry pro děti vhodné i z jiného důvodu než ze zdravotního? Na tuto otázku se snažili odpovědět vědci z Univerzity v Illinois. Vytvořili výzkum, ve kterém se pokusili zjistit, zda mají sportovní aktivity nějaký vliv na kognitivní funkce u dětí. Tento vztah již před tímto výzkumem zkoumalo několik dalších studií, ovšem nikdy nebylo zjištěno, jak přesně spolu tyto dvě věci souvisí – do této doby se totiž nezjistilo, co je příčina a co je následek. V tomto výzkumu byla pozorována skupina 221 dětí ve věku 9 – 10 let. Tyto děti prošly na začátku výzkumu testy nejen sportovních výkonů, ale také testy exekutivních funkcích, pracovní paměti, plánování, řešení problémů atd. Následně byly vytvořeny dvě skupiny. První skupina dětí byla pozvána, aby se podílela na cvičebním programu, který probíhal po vyučování dvě hodiny. Program byl sestaven tak, aby vyhovoval přirozenosti dětí. Jednalo se o aktivní pohybové hry a cvičení, které bylo prokládané chvílemi odpočinku. Ze dvou cvičebních hodin tedy bylo 70 minut pohybových aktivit, z čehož některé byly více strukturované (fotbal) a některé méně. Během cvičení byly ke sledování aktivity dětí používány krokoměry a také se sledovala srdeční činnost. Pro zajímavost – průměrně děti během těchto dvou hodin nachodili 4500 kroků. Druhá skupina dětí, která byla použita jako kontrolní skupina, nebyla zařazena do těchto sportovních aktivit a následně se sledoval rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.

Co se týče sportovních výkonů, ty byly samozřejmě lepší v aktivní skupině dětí, která se oproti neaktivní skupině zlepšila o 6%. To ovšem nebylo cílem studie. Důležitější byly výsledky kognitivních testů, které se po uplynutí devítiměsíčního programu opakovaly a sledovaly se rozdíly ve výkonech, mezi skupinami. Kontrolní skupina, která neprošla žádným cvičebním programem se ve svých výkonech nepatrně zlepšila, což je samozřejmě logické postupné zlepšování díky růstu, školní výuce a seberozvoji. Sledovaná aktivní skupina se ale ve svých výkonech zlepšila výrazně více, především ve schopnosti lépe se soustředit – potlačit okolní rušivé podněty a soustředit se na předmět zájmu a také ve schopnosti plynule přecházet z jednoho úkolu na druhý a rychle „přepínat“ mezi jednotlivými úlohami. Z pohledu přesnosti kognitivních funkcí byly děti z aktivní skupině dvakrát lepší, než děti ve skupině kontrolní. Celkově byly u dětí ze sledované skupiny pozorovány větší změny v mozku, především týkající se pozornosti a rychlosti kognitivních funkcí. Zároveň bylo zjištěno, že tyto změny jsou tím větší, čím větší byla účast na těchto sportovních cvičeních.

Zvedněme tedy své nejmenší a nejmilejší od počítačů, tabletů a mobilů a pokusme se je namotivovat k aktivním hrám či činnostem, třeba za to budou jednou rádi.

ZDROJE:

Peterson D. (2015) Just an hour per day of play can boost young brains. [online]  Dostupné z www: http://blog.80percentmental.com/2015/03/just-hour-per-day-of-play-can-boost.html#.VnLuZPnhBdg

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2016 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.