Psychiatrické minimum jako „antidotum“

19. prosince 2015 20:36 | MUDr. Helena Kučerová psychiatrie recenze

Jsou tomu právě dva roky, co vyšla moje třetí a nejmilejší knížka Psychiatrické minimum – knížka pro laiky a „pro unavenější a zklamanější psychiatry“.

Psychiatrické minimum vytrysklo ze srdce. Byla to výzva. Vysvětlit psychiatrii tak, jak ji vidím já, a přiblížit ji veřejnosti jinou formou, než s jakou se obvykle setkává v učebnicích. Uplynuly dva roky, a já bych tuto knížku dnes napsala stejně, jen bych ji maličko rozšířila o několik nových poznatků a o několik svých nových zkušeností. Nicméně tak, jak je napsaná, může plnit svou roli dál ještě dlouho. Jsou totiž věci, které zůstávají stejné po mnoho let, po staletí.

Člověk jakožto živý tvor totiž odedávna občas onemocněl nebo utrpěl nějaké zranění, ať už při své práci, při lovu, nebo v soubojích. A takto poškozený organismus bylo třeba „opravit“. Obvykle to činili lidé k tomu účelu vybraní a vychovaní, různí kmenoví léčitelé, kněží, lékaři. Duševní a tělesné nemoci nebývaly tak striktně oddělovány, jako jsme tomu zvyklí v současné době, i když se nyní objevují tendence obě tyto součásti medicíny opět scelovat. Duševní poruchy, ať už jejich příčinou je cokoliv, mají svůj specifický ráz a je jistě vhodné jim věnovat samostatný obor. Ten však velmi úzce souvisí s dalšími lékařskými obory daleko více, než se může zdát. Na druhé straně také velmi úzce navazuje na oblast věd společenských, jako je psychologie, sociologie a pedagogika. Je to jednak proto, že některé poruchy vznikají v důsledku dysharmonických vztahů člověka s okolními lidmi, a jednak proto, že jakákoli duševní porucha jedince se do jeho okolí promítá a ovlivňuje je. Diagnostické skupiny z okruhu depresí, závislostí, schizofrenie, demencí se nikdy netýkají jen toho postiženého, ale vždy zasáhnou přinejmenším jeho rodinu a velmi často také spolupracovníky, sousedy a někdy i vzdálenější kolektiv (např. sportovní klub).

Vzdor tomu, že psychiatrie je takto velice propojena s mnoha dalšími lékařskými i nelékařskými disciplínami, naše veřejnost jí jaksi stále věnuje málo pozornosti. O tom jsem psala již ve svém prvním článku na tomto webu „Psychiatrie – strašák, nebo taškařice?“ A právě knížka Psychiatrické minimum by měla psychiatrii přiblížit veřejnosti tak, aby ji ani za strašáka, ani za taškařici nepovažovala. V úvodu jsou vysvětleny základní psychiatrické pojmy s konkrétními ukázkami, jak se ty které příznaky projevují u pacienta. Pojmy nejsou seřazeny „do škatulek“ způsobem, jakým se to obvykle studenti učí, ale tak, jak se mi to jevilo významné z hlediska praxe. Následuje několik kapitol o tom, jak se provádí psychiatrické vyšetření a jak se stanovuje diagnóza, a kapitoly s podrobným popisem jednotlivých základních psychiatrických nozologických jednotek, doložených konkrétními příběhy a kresbami mých pacientů. Samozřejmě není vynechána ani tématika komplexní léčby, zahrnující psychofarmaka, psychoterapii a psychiatrickou rehabilitaci.

Knížka je koncipována tak, že ji lze číst způsobem, jak lidé obvykle knihy čtou, tedy od prostředka, odzadu, sem tam kapitolu, ale je možno ji číst také od začátku do konce, a pak nese ještě další poselství: má ukázat, že smysl života není třeba někde složitě hledat. Smysl života je dán životem samým, i když ten se zdá být někdy komplikovaný a těžký. Život má smysl vždy, už proto, že je to život.

Můj velký dík patří nakladateství Grada Publishing Praha a recenzentovi knihy, panu prof. MUDr. Petru Zvolskému, Dr.Sc, který již bohužel není mezi námi. Dovolím si jednu větu z jeho krásné recenze ocitovat: „Publikace není určena jen laikům a jiným zájemcům, ale může být vítaným antidotem i pro unavenější a zklamanější kolegy psychiatry středního a staršího věku; je to knížka zralá a nevyhořelá“.

MUDr. Helena Kučerová, HonDG

ZDROJE:

psychiatrie, recenze

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

Petr Hroch / 20. prosince 2015 07:50

Hezká knížka / Hezká knížka, jedna z nejlepších o psychiatrii, by neměla chybět v knihovničce každého člověka, který se dostane nějakým způsobem do styku s psychiatrií i psychologií, ale i člověka, který je přirozeně zvídavý a kterého zajímá, čím se ta která psychiatrická nemoc projevuje. Může tak třeba díky této knize pomoci i svým blízkým, když třeba rozpozná vážnou nemoc ve svém okolí.

© 2019 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.