5 typů agresivních řidičů

4. října 2015 20:36 | PhDr. Lucie Kvasničková agrese dopravní psychologie moc

https://cz.dollarphotoclub.com

Agresivní řidiči jsou většinou lidé, kteří nedokáží řešit své vnitřní konflikty vhodným způsobem a místo toho volí způsoby rizikové pro ostatní, mají tendenci druhým ubližovat, mstít se jim, ukazovat ostatním svou moc a sílu, nerespektovat pravidla apod. Agresivní řízení je: „Ovládání motorového vozidla způsobem, který ohrožuje nebo téměř ohrožuje osoby či předměty.“ (Šucha et al., 2009, 76). To zahrnuje mnoho přestupků jako nedodržování bezpečné vzdálenosti, zneužívání potkávacích světel, nedovolené předjíždění apod.

Co je agrese?

Agrese bývá vysvětlována jako útočné jednání zaměřené vůči živým, ale i neživým objektům. Může se vyskytovat jak ve formě verbální agrese (například používání nadávek za volantem) anebo fyzické (vybržďování, vytlačování ven ze silnice apod.). Lidé, kteří řídí agresivně, působí jako velice sebevědomí lidé, chtějí být ve všem nejlepší i kdyby to mělo být na úkor ostatních, chtějí mít moc nad ostatními a většinou se tím pouze snaží zakrýt vlastní pocity méněcennosti. V osobním životě to mohou být nevyrovnaní lidé, kteří mají asymetrický partnerský vztah a v práci konflikty s kolegy. Tito lidé poté mají na silnicích tendence k závodění a soupeření s ostatními řidiči. Chtějí je potrestat, pokud jim samotným překáží a dát jim tak najevo svou moc. V psychologické diagnostice poznáme agresivní řidiče podle často snížené frustrační tolerance, která má za následek přehnanou agresivní reakci na různé podněty. Dále lze vypozorovat agresivní sklony, nedostatečnou stresovou odolnost, prchlivé reagování, emoční plochost či podprůměrnou inteligenci.

5 typů agresorů

V roce 1996 Larson vytvořil typologii agresivních řidičů, které rozdělil do 5 kategorií.

  1. Závodník s časem – snaží se dojet na místo určení co nejrychleji, pokud je mu v tom zabráněno začne být rychle agresivní.
  2. Soutěžící agresor – vyvolává soutěže v dopravě s ostatními řidiči a snaží se zvítězit. Pokud se mu to nepodaří, zvyšuje se jeho zlost.
  3. Pasivní agresor – Snaží se ostatním řidičům mařit jejich snahy o předjíždění, zařazení do pruhu apod. Vytváří v ostatních pocity agrese.
  4. Narcista – rigidně dodržuje předpisy a má zlost, pokud je ostatní nedodržují také
  5. Strážce – myslí si, že je povolán k trestání ostatních za jejich přestupky..

Proč se chováme agresivně?

V dopravě je jednou z nejčastějších příčin agrese stres. Při vzniku stresu automaticky tělo nastartovává reakci k boji nebo k útěku a ani jedna z těchto reakcí není vhodná pro dopravní situace. Stres v dopravě může být spuštěn například bezohledností ostatních řidičů, časovou tísní apod. (Šucha et al., 2009). Dalšími faktory vzniku agresivity v dopravě mohou být například tvoření kolon, čekání a popojíždění. Řidiči mohou být frustrovaní a v následném spěchu vytvářejí více kritických situací a ohrožují nejen sebe ale i jiné účastníky silničního provozu. Stejně tak při vyšší hustotě silničního provozu se zvyšuje i riziko vzniku kolizních situací, neboť je na silnici více řidičů, kteří se navzájem ovlivňují a může tak vznikat více rizikových okamžiků. Posledním faktorem je například neznalost dopraví situace v místě jízdy, kdy stres z neznámého může negativně ovlivňovat chování řidiče a jeho agresivitu (Šucha et al., 2009).

Agrese jak jí známe z ČR

Na českých silnicích byl v roce 2007 – 2008 proveden výzkum agresivity na silnicích a to nejen v laboratorních podmínkách, ale přímo v silničním provozu. Z výsledků vyplynulo, že nejčastějším přestupkem značící agresivní řízení, je překročení povolení rychlosti. To bylo naměřeno v 39 % případů (226 případů z 577 přestupků), přičemž se vždy jednalo o překročení rychlosti o více než 15 km/hod. Druhým nejčastějším přestupkem bylo nebezpečné a bezohledné předjíždění (na dálnicích či silnicích pro motorová vozidla předjíždění zprava) či kličkování, předjíždění přes plnou čáru apod. Tohoto druhu přestupků bylo zjištěno 27 % z celkového počtu. Dále se jako velmi časté objevovalo nedodržování bezpečné vzdálenosti (22%). Výzkum také odhalil několik druhů chování, které vyvolávají agresivitu v ostatních řidičích. Jedná se především o pomalou a laxní jízdu řidičů vpředu, pomalé rozjíždění na semaforech či zbytečně dlouhé a pomalé přetrvávání jízdy v levém pruhu na dálnici, což nutí ostatní řidiče k agresivním manévrům jako je například předjíždění zprava (Šucha et al., 2009).

ZDROJE:

Parker, D., Lajunen, T. & Summala, H. (2002). Anger and aggression among drivers in three European countries. Accident Analysis and Prevention, 34, 229-235 [Dostupné též z databáze EBSCO, cit. 2014-10-07].

Michon, J.A. (1985). A critical view a critical view of driver behavior models: what do we know, what should we do? Human behaviour and traffic safety, 485-520. New York: Plenum press [Dostupné též z http://www.jamichon.nl/jam_writings/1985_criticial_view.pdf cit. 2014-07-18].

Šucha, M. et al. (2009). Agresivita na cestách. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Filozofická fakulta.

 

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2016 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.