Náhradní těhotenství

16. srpna 2015 19:53 | MUDr. Helena Kučerová těhotenství porod partnerské vztahy partnerství porodnictví rodina rodičovství

https://cz.dollarphotoclub.com

Dne 14. srpna 2015 vyšel na internetu na Novinkách.cz článek o otřesném případu nechtěného postiženého dítěte odnošeného náhradní matkou, který poukazuje na legislativní i etické problémy tohoto způsobu lidského rozmnožování. Článek mě inspiroval k několika poznámkám na toto téma.

Odkaz na článek naleznete zde.

Odedávna byli v lidské společnosti jedinci, kterým nebylo dopřáno mít své vlastní potomky. Řešili to obvykle tím, že si děti adoptovali. Splnili si tak vlastní rodičovské potřeby a současně prospěli dětem, které z nějakého důvodu zůstaly bez rodičů. Jasné a logické řešení problému vyhovující oběma stranám. Ovšem jen do té doby, než lidstvo ve své badatelské posedlosti zkoumat podstatu života dospělo do stádia, kdy dovede oplodnit ženu jiným způsobem, než přirozeným.

Můj postoj se může někomu zdát vyhraněný, což nepopírám a považuji to dokonce za potřebné. To ovšem neznamená, že nemám pochopení pro bezdětné páry, kterým se umělým oplodněním splnilo jejich velké přání mít děti. Tento způsob lidského rozmnožování je sice diskutabilní, ale alespoň se týká dětí stejných rodičů. Když jsem se však před léty dozvěděla o možnosti náhradních žen-rodiček, přiznám se, že mě opravdu zamrazilo. Kam vlastně jako lidstvo spějeme?

V této souvislosti se mi naopak líbil blog mého váženého kolegy MUDr. Radkina Honzáka na Aktuálně.cz ze dne 19. 2. 2010 nazvaný „Děloha není futrál na dítě“. Skvělý název, vystihující podstatu věci. Ano, děloha není žádný futrál, tedy jen nějaký obal na vyvíjející se embryo a plod. Děloha je nesmírně důležitý orgán, který je s dítětem ve vztahu. Tento vztah jsme sice dosud (možná naštěstí) nedokázali odhalit, ale tolik víme, že děloha rozhodně nesplňuje pouze ochrannou a vyživovací funkci. Mezi matkou a nenarozeným dítětem (i mezi otcem a nenarozeným dítětem) je vazba, která je pro další život obou jedinců zásadní. Je to hluboký a pevný vztah. Nevíme, jaké duševní pochody se odehrávají ve vyvíjejícím se embryu a plodu, ale chápeme alespoň to, že plod se svým okolím komunikuje. A pokud jde o dvojčata, tedy pokud jsou v děloze plody dva (nebo i více), tak i ony si mezi sebou „povídají“ a po narození jsou na sobě velmi citově závislé. Také matka vůči dítěti, které nosí pod srdcem, není lhostejná, není to nějaké břemeno, které musí několik měsíců „tahat“, než se ho zbaví. Četla jsem o několika náhradních matkách, pro které bylo bolestné odevzdat dítě biologickým rodičům, protože po devíti měsících těhotenství dítě považovaly za své.

Náhradním těhotenstvím tedy my, jakožto lidstvo, řešíme nesplněná přání jedinců, kteří nemají to štěstí, že mohou mít vlastní děti zplozené a narozené normálním způsobem. To je sice hezké, ale nutno se zamyslet nad tím, jakým způsobem těmto lidem to nesplněné přání plníme. Je to opravdu přínos pro ně i pro to dítě? Dítě není hračka, která se rodí pro něčí zábavu. Dítě se rodí z lásky dvou lidí, kteří mají jednak pud, ale také touhu předat své geny další generaci. Je to pud i touha dát život dalšímu jedinci a vychovat z něho plnohodnotnou osobnost. A položme si otázku? Splňuje náhradní těhotenství tyto principy? Já myslím, že nikoli.

Dochází tu k naprostému zmatení vztahů. Muž a žena určitým nepřirozeným způsobem vytvoří oplodněné vajíčko (zygotu) a to se opět nepřirozeným způsobem vloží do dělohy jiné ženy, která pak porodí dítě. V jakém vztahu je dítě k této ženě? A v jakém vztahu je dítě k těm, kteří mu poskytli jeho genetickou výbavu? A jaký vztah zaujmou ti dva lidé, kteří vytvořili tu původní zygotu, k živému tvorečkovi, který vyroste v těle jiné ženy za devět měsíců? S čím si to tady zahráváme? Nehrajeme si tak náhodou s ohněm?
Existuje způsob, jak zvýšit plodnost naší společnosti: zdravý životní styl ve zdravém životním prostředí. Ale co všechno se ještě musí stát, než lidé pochopí.

MUDr. Helena Kučerová, HonDG

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

Petr Hroch / 18. srpna 2015 09:50

Divné a proti rozumu / Zajímavý článek, bude mě zajímat, kam až v budoucnosti tyto věci zajdou, doufejme, že ne daleko. Já vidím zásadní problém v tom, že dítě si vytvoří citovou vazbu s náhradní matkou a náhradní matka s dítětem. Následně bude tato vazba zrušena podle nějakých právních předpisů. Já osobně si myslím, že to bude mít za následek vyšší nemocnost nejen na duševní nemoci jak dítěte, tak i náhradní matky v budoucnu. Jistě někdo udělá na toto téma lékařské studie, které mou domněnku potvrdí.

© 2016 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.