Co je slyšet v děloze?

16. července 2015 22:29 | PhDr. Lucie Kvasničková těhotenství mateřství sluch

https://cz.dollarphotoclub.com

Působí hudba přímo na dítě, nebo je matka prostředníkem v přenášení pocitů z hudby? Co vše slyší nenarozené dítě uvnitř matčina těla? Odkdy začíná dítě vnímat sluchové podněty? Jakou hlasitost mají okolní zvuky a co už je pro dítě škodlivé? Například P. Říčan (2004, 81) píše, že „Navodí-li jí (matce) Mozart duševní i tělesnou pohodu, přenese se to na plod, ať on sám je, či není muzikální“.

První pokusy

Až do 19. století zřejmě převládal názor, že dítě v děloze je jen‘neinteligentní pulec‘ jak řekl Rousseau (Arabin, 2002). První pokusy o zjištění, kdy děti v děloze začínají naslouchat, byly provedeny v roce 1885. Zvláštní je, že v počátcích takových pokusů byly často používány jako stimulace dosti nefyziologické zvuky jako například troubení klaxonu u auta, elektronický kartáček na zuby nebo vibroakustické stimulační zařízení.

Vývoj sluchového ústrojí

Názory na to, odkdy dítě začíná reagovat na zvukové podněty, se mohou velmi lišit. Počátkem 24. týdne je pro dítě hlavním informačním kanálem sluch. Podle Langmeiera a Krejčířové jsou děti ve 35. týdnu schopny rozpoznat od sebe jednoduché slabiky jako například bibi a baba. Okolo 6. měsíce je dítě schopno rozeznat hlasy lidí od jiných zvuků a ke konci těhotenství zřejmě rozpozná i hlas matky s jeho emocionálními rozdíly od ostatních hlasů. (Langmeier, Krejčířová, 2006). Podle B. Arabina (2002) zřejmě holčičky reagují na sluchové podněty v děloze dříve než chlapci.

Zvuky doléhající k plodu

Mezi dítětem a vnějším světem je několik bariér, které zvuk musí překonat na cestě k dítěti. Například břicho matky, stěna dělohy, embryonická membrána a děložní tekutina. Voda vede zvuk třikrát rychleji než vzduch takže představa, že dítě je v děloze v naprostém klidu a tichu je celkem mylná. Naopak dítě v děloze je obklopeno různými zvuky jak z vnitřního prostředí tak z vnějšího. Z vnitřního prostředí k němu doléhají zvuky z trávicího ústrojí, přičemž podle Marka je nejhlasitějším zvukem kručení v matčině žaludku. Dále jsou to vaskulární zvuky, hučení krve v cévách a placentární zvuky. Všechny tyto zvuky mají nízkou frekvenci kolem 70 Hz, na kterou je lidské ucho málo citlivé (Pouthas, Jouen, 2000).

V článku Music during pregnancy (Hudba během těhotenství) je zmiňován příklad, kdy se novorozencům pouštěl zvuk připomínající zvuky z dělohy. Děti, které byly kojeny při poslechu tohoto zvuku, byly klidnější a některé to dokonce ukolébalo ke spánku (Arabin 2000).
Hluk zvuků v děloze dosahuje obvykle hlasitosti mezi 30-90 dB (decibelů) přičemž šepot má 30 dB a rockový koncert okolo 115 dB. Vzhledem k tomu, že hlas matky se nese tělem, a doléhá k dítěti přímo, slyší ho velmi hlasitě i přes různé zvuky, které k němu doléhají. Například pokud matka mluví polohlasně tak její hlas dosahuje hlasitosti 30 dB, ale k dítěti její hlas doléhá o hlasitosti 90 dB. Práh bolesti začíná okolo 125 dB (Marek, 2002), ale podle Čížkové a kol. (2010) může už při zvuku o hlasitosti vyšší než 90 dB dojít k poškození sluchu u plodu.

Tlukot matčina srdce

Hlavním zvukem, který převyšuje všechny ostatní je bušení srdce matky. To je pro nenarozená miminka neustálá zvuková kulisa, která jim dává najevo, že je vše v pořádku, a může je uklidňovat nebo také zneklidňovat. Pokud je matka ve stresu a bušení jejího srdce se zrychluje tak i pro miminko to může znamenat jistou míru zneklidnění. Miminku stačí pouze několika vteřinový podnět k tomu, aby se zvýšil jeho srdeční tep.

Byly prováděny testy s novorozenými dětmi, kdy se jim pouštěl tlukot matčina srdce, a bylo zjišťováno, jak na to miminka zareagují. Reakce byly podle očekávání a to takové, že miminkům, kterým byla pouštěna tato zvuková kulisa, se dařilo po všech stránkách lépe. Méně plakaly, více přibírali na váze a všeobecně byly v lepší náladě. Pokud chceme takovýchto výsledků dosáhnout u ostatních miminek, není nutné jim pouštět zvuk tlukoucího srdce. Stačí, když si matka své dítě přivine na hruď, kde samo bude moci naslouchat tlukotu jejího srdce, což pro něj je známý zvuk z dělohy, který ho uklidňuje (Hüther, Weser, 2010).

ZDROJE:

Arabin, B., (2002). Music during pregnancy. Ultrasound Obstet Gynecol, 20, 425-430. [Dostupné též z databáze ProQuest, cit. 2011-22-04 ].

Čížková, J., et al. (2010). Přehled vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Hüther, G., & Weser, I. (2010). Tajemství prvních devíti měsíců. Praha: Portál.

Langmeier, J., & Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing.

Marek, V. (2002). Nová doba porodní. Praha: Eminent

Pouthas, V. & Jouen, F. (2000). Psychologie novorozence: chování nejmenšího dítěte a jeho poznávání. Praha: Grada

Říčan, P. (2004). Cesta životem. Praha: Portál.

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2019 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.