Vývoj řeči skrze její spoluurčující faktory

16. června 2015 22:12 | Mgr. Andrea Matysková dítě řeč logopedie motorika

https://cz.dollarphotoclub.com

Řečová komunikace je fascinující lidskou schopností a je nazývána "hraniční zónou" mezi člověkem a zvířetem. Jedná se ale také o schopnost, díky níž se může lidstvo pokoušet o navázání komunikace s odlišnými světy. Co vše ale ovlivňuje učení se řeči?

Vývoj řeči probíhá u dítěte velmi prudkým rozvojem, nejvíce do šesti let věku, přičemž v období tří až čtyř let je tempo rozvoje řeči nejrychlejší.

Dle Gadamera (1999) je řeč charakterizována třemi důležitými rysy:

  1. „Sebezapomnění“ – řeč užíváme a přitom si toho vůbec nevšímáme. Soustřeďujeme se na to, co chceme sdělit. Řeči jako takové si dospělý jedinec všimne až ve chvíli, kdy objeví problém v hladkém „fungování“ jazyka. Děti ale tohle vše o řeči vědí a proto si s ní dovedou lépe vyhrát než dospělí.
  2. Umožňuje hovor, je pro ni charakteristické, že není vázána k člověku, který ji v tu chvíli využívá, ale je obrácena k druhým. Díky řeči se vytváří společenství.
  3. Je univerzální. Zvládne vyjádřit úplně všechno.


Tolik z pouček...ale co se vývoje řeči týče, nejdůležitější je její spojení s myšlením. Už jen známé řecké „logos“ znamená „slovo“ či „myšlenka“, dá se také přeložit přímo jako „rozum“. Slovo je teda základní jednotkou jazyka i základní buňkou vědění.

Vývoj řeči a motorika

Klenková (2006) se domnívá, že s vývojem řeči dále souvisí motorika, protože jde o precizní koordinovaný proces jemné motoriky řečového aparátu. Pokud se setkáme u dítěte s narušeným vývojem motoriky, posléze zjistíme, že jde ruku v ruce s logopedickou vadou. Proč tomu tak je? Hrubá motorika, která ovlivňuje držení těla a pohyb, je předchůdcem motoriky jemné – úchop mezi palcem a ukazováčkem. A dobrá funkce jemné motoriky je zase předpokladem pro správný vývoj řeči, postupem času komunikace (verbální), což souvisí s těmi prazákladními nejtypičtějšími lidskými znaky. Dle Lechty (2002) lze pozorovat základy motoriky mluvních orgánů již v prenatálním věku dítěte. Ve 3. měsíci těhotenství matky, dítě provádí polykací pohyby, v 5. měsíci špulí rty, v šestém škytá a v sedmém měsíci cucá palec. Pro rozvoj řeči je u kojence velmi důležité sání a žvýkání, kdy si procvičuje motoriku mluvních orgánů.

Vývoj řeči a smyslové podněty

Vývoj řeči závisí i na zraku dítěte, kdy právě zrakové podněty podněcují dítě k vokalizaci, žvatlání a řečovým projevům. Již novorozenec pár hodin po porodu sleduje při kojení tvář své matky. Výzkumy Spionekové a Przetacznikové dokazují, že právě první slova dítěte jsou spojena se zrakovými podněty. Nejprve spojují slova s konkrétním předmětem (zrakový obraz) a dále už jen s představou předmětu. Po prvních šesti měsících života dítě napodobuje slyšené zvuky, ale hlavně pohyby mluvidel a mimiku svých nejbližších.

Sluch patří k vývoji řeči taktéž od prenatálního období, víme, že když dítě v děloze slyší hluk a lekne se, trhne sebou. Ve dvou měsících života pozná hlas své matky, ve třech měsících hledá zdroj zvuku. Schopnost aktivního naslouchání se rozvíjí kolem prvního půl roku a v této době začíná dítě s napodobujícím žvatláním. Dle Matějčka (1972) umí dítě ve věku 7 až 8 let diferencovat, tedy rozlišovat sluchem všechny zvuky svého mateřského jazyka.

ZDROJE:

Klenková, J.(2006). Logopedie. Praha:Grada.
Lechta, V. (2002). Symptomatické poruchy řeči u dětí. Praha:Portál.
Matějček, Z. (1972). Vývojové poruchy čtení. Praha:SPN.

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2019 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.