Dyskalkulie - když Vám nejde počítání...

8. června 2015 11:26 | Klára Kučerová porucha učení dyskalkulie matematika

https://cz.dollarphotoclub.com

Sinus, kosinus, plus a mínus... co když nám to prostě nejde? Mezinárodní klasifikace nemocí uvádí takovouto definici dyskalkulie - tzv. specifické poruchy počítání: "Tato porucha se týká specifické poruchy schopnosti počítat‚ která není vysvětlitelná pouze mentální retardací nebo nepostačující výukou. Defekt je především v neschopnosti běžného počítání‚ sčítání‚ odčítání‚ násobení a dělení‚ spíš než abstraktnějších početních úkonů‚ jako je algebra‚ trigonometrie‚ geometrie nebo vyšší matematika."

V souvislosti se specifickými poruchami učení často slýcháme o dyslexii, dysgrafii případně dysortografii. Téma dyskalkulie je ale zmiňováno jen ojediněle.

Co je to dyskalkulie

Dyskalkulie je specifická vývojová porucha matematických schopností. Pod tímto termínem si můžeme představit sociálně nepřiměřeně nízký výkon v matematické oblasti. V Mezinárodní klasifikaci nemocí světové zdravotnické organizace (WHO) je dyskalkulie řazena mezi Specifické vývojové poruchy školní dovednosti.

Příčiny dyskalkulie

Všechny specifické poruchy učení jsou důsledkem určité dysfunkce v centrální nervové soustavě, kterou způsobí geny či samotný porod. Tato poškození v případě dyskalkulie následně naruší oblasti mozku, které ovládají matematické funkce. Podstatné ale je, že všeobecné rozumové předpoklady takto postižených dětí jsou průměrné, někdy dokonce nadprůměrné. V této souvislosti jsou jedinci se specifickými poruchami učení považováni za žáky se specifickými vzdělávacími potřebami. Důležité však je odlišit matematické potíže spojené s dyskalkulií od těch, které odpovídají nižší inteligenci. Dyskalkulie tedy nemůže být diagnostikována u osob s hodnotou IQ nižší než 90 či 85.

Kde se dyskalkulie projeví?

Osoby s dyskalkulií mají největší problémy v oblasti matematiky. Neexistuje ale celistvá matematická dovednost. Při řešení matematických úloh se současně uplatňují i speciální matematické faktory. Dyskalkulie se tedy projeví v oblasti:

  • verbální - při zadávání úloh a jejich řešení (odpovědi na otázky v mluvené či psané podobě)
  • prostorové - geometrické úlohy, psaní číslic v určitém pořadí, písemné dělení, násobení
  • usuzování a paměťi.

Příznaky dyskalkulie

Dyskalkulie se projevuje v oblasti manipulace s konkrétními předměty nebo symboly. Problém tedy činí hlavně tvoření skupin nebo řad, porovnávání a počítání.

V geometrii se jedná zejména o poruchu prostorové představivosti a dítě tak často selhává při obkreslování a rýsování figur, při psaní a kreslení i v případě rozmístění figur a geometrických útvarů a těles v prostoru. Jedincům dělá velký problém číst matematické symboly (číslice, čísla, římské číslice). atd. Porušena je tedy zraková percepce (vnímání) či pravolevá orientace.

Jako další problém se jeví pro jiné celkem jednoduchá schopnost psát matematické znaky. Jedinec tak není schopen psát číslice ve formě diktátu a přepisu jednoho i vícemístných čísel. Čísla tak snadno zaměňují či zapomínají psát nuly. Děti tedy například zaměňují číslice 6 za 9 a jako podobná vnímají například čísla 2008, 2080, 2800. Písemný projev je také často neúhledný a číslice nestejně velká. Při psaní čísel pod sebe žák neumisťuje správně jednotky pod jednotky, desítky pod desítky apod.

Problém činí ale i předčíselné a číselné představy jako třídění předmětů podle barev, tvarů a velikosti, určování počtu stejně x méně x více, řazení čísel podle velikosti, ukazování počtu prstů podle čísla na kartičce.

Nesnadná je také orientace v čase a to především určování hodin, dnů, měsíců a ročních období. Pro děti také není snadné určovat zeměpisnou šířku a délku oblastí na mapě.

Tato na první pohled „banální“ porucha činí žákům velké obtíže orientovat se. V průběhu stálého, téměř drilového nácviku problémových cvičení, je uroněna nejedna slza. Ze specifických poruch učení dítě v průběhu let většinou „nevyroste“. Dokonce se uvádí, že v dospělosti přetrvává nejméně jeden ze symptomů. Obtíže se ovšem mohou minimalizovat a zlepšovat v rámci tréninku obtížných úkolů a prací s dítětem. Jedním z faktorů je také samotný rozsah poruchy. Jedinec tedy může mít problém jen v některé oblasti či jen s některými úkoly. Poté už vše záleží jen na stylu vedení a přístupu k dítěti. Proto je vhodné využít rad odborníků. Pedagogicko psychologické vyšetření ukáže, v jakých konkrétních oblastech má dítě problém, stanoví diagnózu a poskytne (nejen škole) podněty k jejich nápravě.

Diagnostika dyskalkulie

Pro diagnostikování dyskalkulie mají v pedagogicko-psychologických poradnách speciální testy, které zahrnují všechny oblasti matematických schopností. Na tyto testy se rodič může objednat sám, na základě vlastního podezření či na doporučení učitele. Výsledné vyrozumění dostane rodič do rukou a pro dítě je tou nejlepší možností, pokud ho rodič poskytne škole a vyučujícímu, který na základě výsledků dítěti stanoví plán, který bude k těmto individuálním zvláštnostem přihlížet. V celé České Republice také existuje celkem 10 speciálních škol, které jsou určeny pouze pro děti s poruchami učení. O dítě se stará tým odborníků, je zajištěna individuální a tedy i speciální péče.

Na dítě tak ve škole není nahlíženo jako na „méně chytré a neschopné“. Tento problém zde hlavně přetrvával téměř celé 20. století. Ke změně pohledu na SPU (specifické poruchy učení), které začínají být vnímány jako překážka ve výuce v určité oblasti, došlo až v 70 - 80. letech 20. století. Největší zásluhu v průlomu poruch učení a následné rozšíření do všeobecného povědomí se zasloužili vývojoví psychologové Zdeněk Matějček a Josef Langmeier. Jejich následovnicí je třeba Olga Zelinková.

Minimalizace obtížných úkonů

Obtíže se můžeme snažit odstranit a minimalizovat tím způsobem, že budeme vycházet z manipulace předměty, při kterých bude dítě nahlas popisovat činnost slovním komentářem. Při tomto takzvaném „myšlení nahlas“ můžeme snadno kontrolovat postup a v případě nesprávného kroku ihned opravit chybu. Naším cílem je, naučit dítě při složitějších úkolech rozdělit postup na co nejmenší kroky. Dítě si tak kroky postupně zautomatizuje a celou operaci bude provádět rychleji a snáze než doposud. Pokud se stane, že dítě chybuje v úkolu, který již zvládalo, můžeme se tak vrátit zpět k pomocným krokům. Tedy k popisování úkonů, které dítě právě provádí. Snažíme se zadání úkolů obměňovat, aby mělo dítě větší motivaci pro činnost a současně překonávalo obtíže se soustředěním.

Cvičení a metody vybíráme podle oblastí, ve kterých dítě selhává: Třídění prvků podle kritéria, upevňování pojmů malý a velký, uspořádání prvků dle velikosti, trénink pravolevé a prostorové orientace, určování více a méně, orientace na číselné ose, rozklad čísel, převody, řešení praktických úloh a další a další nejrůznější cvičení jako jsou například různé spojovačky, číselná bludiště a pyramidy.

ZDROJE:

NOVÁK, J. (1997). Dyskalkulie. Specifické poruchy počítání. (1.vyd.) Litomyšl: Augusta.
NOVÁK, J. (2000). Dyskalkulie. Specifické poruchy počítání s přílohou Pracovní listy.(2. vyd.) Havlíčkův Brod: Tobiáš.
ZELINKOVÁ, O. (2000). Poruchy učení. (5. vyd.) Portál, Praha.
http://dyskalkulie.webgarden.cz/
http://www.volny.cz/dyskalkulie/index1.htm
http://www.mschrast.cz/news/pojem-poruchy-uceni-spu/

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2019 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.