
Autor o sobě zatím nevyplnil žádné informace
Všechny články autoraPsychoterapeutický přístup zaměřený na člověka vytvořený Carlem Rogersem je bezesporu jedním z největších příspěvků v psychoterapii. Čím se vyznačuje terapie jednoho z nejvýznamnější představitelů humanistické psychologie?
Carl Rogers se narodil v roce 1902 na předměstí Chicaga do přísné protestantské rodiny. Nejprve studoval teologii a až později si našel cestu ke studiu psychologie na Kolumbijské univerzitě, kde v roce 1931 získal doktorát. Později působil jako profesor na univerzitách Ohiu, Chicagu a Wisconsinu.
Možná jste v televizi viděli seriál Terapie, kde hlavní postava terapeuta o sobě říká, že je rogerián. Co to tedy je? Základem tohoto přístupu je kladení důrazu na osobní růst v autentickém vztahu s terapeutem a na bezmezném přijetí. Terapeut respektuje klienta, jeho individualitu a jedinečnost. Bere ho takového, jaký je, se všemi klady i zápory. Navazuje s ním velmi intimní vztah, ve kterém se klient pomalu otevírá a nebojí se otevřeného projevování svých emocí.
Podle Rogerse je jeden z hlavních motivačních faktorů v životě člověka sebeaktualizační tendence, která v nás vzbuzuje snahu o duchovní růst a rozvíjení vztahu k ostatním lidem. Rogers měl velmi optimistický pohled na člověka. Říká, že každý člověk je vrozeně dobrý. Až později vlivem tlaků společnosti se stává nepřátelský a egoistický. Proto při svých terapeutických sezeních vytvářel atmosféru chápající, důvěrnou a bezvýhradně přijímající ke svému klientovi.
Aby se klient stal plně fungujícím a dostáhl stavu vnitřní kongruence, neboli souladu a celistvosti, prochází v terapii sedmi stádii:
Na člověka zaměřená psychoterapie měla velký vliv na rozvoj psychoterapie jako takové. Tento přístup změnil náhled na terapeutický vztah i v ostatních přístupech a posunul je tak o něco dále, zejména v uznávání důležitosti empatie a přijímání klienta jako sobě rovného. Nevýhodou tohoto směru by snad mohlo být ulpívání na tradici v přístupu. Rogers psal své formulace v kontextu jeho doby a tak je potřeba brát tuto skutečnost v potaz a přehodnocovat je z pohledu nejnovějších poznatků současné psychologie.
ZDROJE:
Casemore, R. (2008). Na osobu zaměřená psychoterapie (1. vyd.). Praha: Portál.
Kratochvíl, S. (2006). Základy psychoterapie (5. vyd). Praha: Portál
Prochaska, J. Norcross, J. (2001) Psychoterapeutické systémy (1. vyd). (Štěpo, Překl.) Praha: Grada publishing
Rogers, C. (1998) Způsob bytí (1. vyd). (Krejčí, Překl.) Praha: Portál
Vybíral, Zdeněk. Roubal, Jan (2010). Současná psychoterapie (1. vyd). Praha: Portál
Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.