
Autor o sobě zatím nevyplnil žádné informace
Všechny články autoraHormonální nerovnováha po porodu může vyústit v nebezpečnou laktační psychózu. Celá 4% rodiček mají sebevražedné sklony. Co způsobuje tyto stavy?
Období po porodu je pro psychiku matky značně kritická doba, kdy je vystavena silnému tlaku a vlivu hormonů. Je tedy více náchylnější k výkyvům nálady a změnám psychického stavu.
Již samotný název laktační psychóza (LP) je klamavý a zavádějící, protože laktace je přesný výraz pro kojení a tvorbu mléka a to samo od sebe psychické poruchy nevyvolává. Proto bychom tyto potíže měli spíše označovat termínem poporodní psychóza. Případy poporodní (dříve laktační) psychózy se neobjevují příliš často (přibližně u 0,1% žen), ale mohou končit tragicky, někdy až smrtí dítěte i matky. Laktační psychóza postihuje především ženy, které již před porodem trpěly nějakým psychickým onemocněním, depresí či schizofrenií.
Po porodu, kdy je organismus ženy díky bolestem, únavě, ztrátě krve a obavám z komplikací značně oslaben a také dochází k výraznému poklesu hormonů, se může stát, že vše vyústí v samotnou psychózu. Takové ženy by tedy měly být pod větší lékařskou kontrolou. Příznaky se nemusí projevovat vždy stejně. Různá je i jejich závažnost. Nejčastěji se ale setkáváme s depresí, která se zrcadlí ve sklíčené náladě, nezájmu o dění kolem sebe, lítostivosti, plačtivosti a je také často doprovázena úzkostí a strachem z toho, že žena péči o narozeného potomka nezvládá.
S menšími psychickými problémy se po porodu potýká většina žen - až 80%. Takzvané poporodní blues se vyznačuje především zvýšenou citlivostí, kdy se ženy snadněji rozpláčou, dojmou a rozlítostní. Pokud tyto příznaky odezní stejně rychle, jako se objevily, je vše v pořádku a o žádnou psychózu se tedy rozhodně nejedná. Zejména prvorodičky mají velkou radost z očekávaného potomka a proto jsou u nich tyto projevy zcela běžné. Zároveň však matku doprovází strach, zda se o dítě dokáže dobře postarat a zda o něj správně pečuje. O psychózu se tedy jedná až v extrémních případech.
"Pravá" psychóza se začíná rozvíjet v době několika dní až dvou měsíců po porodu, kdy se potíže vystupňují natolik, že matka není schopna žádné činnosti. Tento problém je tedy dlouhodobějšího a závažnějšího charakteru. Žena většinu času jen pláče, a buď leží nebo nervózně přechází sem a tam, ztrácí kontakt s realitou a proto není schopna péče o dítě. V horším případě může být psychóza spojena s halucinacemi a bludy, kdy postižená slyší ve skutečnosti neexistující hlasy, které ji vyhrožují či nadávají.
Tyto stavy v ojedinělém případě mohou dotyčnou dovést až k sebevraždě a nebo může ze strachu zabít i své dítě. Statistiky uvádí, že suicidální (sebevražedné) projevy se vyskytují až u 4% případů nemocných žen. Naopak nejčastěji se laktační psychóza projevuje stavem zmatenosti, kdy se žena nedokáže orientovat ve svém okolí ani v situaci a proto jsou její reakce nepřiměřené.
Důležité je, aby si těchto varovných signálů brzy všimli nejbližší a pomohli tak vyhledat odborníka. Tedy praktického lékaře či spíše psychiatra. Sami pak můžete mamince pomoci s péčí o dítě a zajistit jí tak možnost odpočinku. Důležitou a neodmyslitelnou součástí léčby je tedy především podpora ze strany rodiny a partnera. Tak pomůžeme matce k rychlejší psychické regeneraci a uzdravení.
Laktační psychózu léčíme buď ambulantně nebo v obtížnějších případech v lůžkových zařízeních. Za pomoci léků, díky kterým se lze zbavit deprese, pocitů úzkosti či bludů a halucinací, se opět bude matka cítit v pořádku a bez potíží. Je nutno zdůraznit, že při užívání léků je vždy potřeba vyvarovat se kojení. Léky totiž přechází do mateřského mléka a u novorozence by tak mohlo dojít k celkovému útlumu. Ukončením laktace neboli tvorby mléka následně postupně pomůže zmírnit poporodní hormonální změny a tím také pomůže v léčbě.
Laktační psychóze se můžeme vyvarovat již v těhotenství, které by nastávající matka měla především prožívat bez stresu a společně s rodinou se těšit novému přírůstku.
A co lze dělat pro zlepšení psychické pohody po porodu? Více spěte a když dítě usne tak si na místo uklízení domácnosti raději jděte odpočinout současně s ním. Pokud začnete mít pocit, že péči o dítě a domácnost nezvládáte, svěřte se hned partnerovi či nejbližší rodině, aby měli váš stav pod kontrolou a v případě potřeby pomohli vyhledat odborníka.
ZDROJE:
Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.