Když mozek rehabilituje

27. listopadu 2014 21:30 | Adéla Plechatá neurorehabilitace nervová soustava neuroplasticita

http://www.freeimages.com/photo/1043923

Není pochyb o tom, že úrazy hlavy jsou dnes více než běžnou součástí lidského života. V roce 2012 došlo v České republice ve více než 15 % úrazů k poranění mozku. Taková událost nás může celoživotně ovlivnit. Dá se s tím ale dále pracovat? Jaké jsou možnosti nápravy?

Potřeba neuropsychologické rehabilitace se poprvé výrazněji projevila v období první světové války. U válečných veteránů, kteří utrpěli poranění mozku, se objevila značná potřeba rehabilitovat jak motorická poškození, tak i obtíže v oblasti osobnosti, poznávání či chování.
Neuropsychologická rehabilitace se zaměřuje zejména na obnovení orientace, pozornosti, vizuálního vnímání, paměti či poruch řeči, afektu, motivace a dalších. Obecně můžeme říci, že neuropsychologická rehabilitace se snaží o obnovení schopnosti osob s poškozením mozku funkčně se adaptovat na požadavky běžného života.

A je to vůbec možné?

Jsme vůbec schopni „opravit“ poškozené funkce? Podle teorie neuroplasticity ano. Plasticita mozku představuje schopnost nervových sítí vytvářet nová spojení a dále je propojovat se spojeními již existujícími. Z toho vyplývá, že mozek je schopen se dále měnit a rozvíjet. Tento předpoklad je velice důležitý zejména pro oblast paměti a schopnosti učit se. Ještě většího významu nabývá v případech, kdy dojde k poškození mozkové tkáně, kdy mechanismy neuroplasticity zajišťují částečnou reparaci poškozených částí. Při neurorehabilitaci je proto nutné využít v co největší míře spontánní regeneraci mozku, abychom docílili co nejlepších výsledků.

Jak postupovat?

V neuropsychologické rehabilitaci můžeme nalézt nepřeberné množství modelů nácviku psychických funkcí. Za nejzákladnější dělení se dá považovat model rehabilitace „shora-dolů“ a „zdola-nahoru“. Ve zkratce model rehabilitace „shora-dolů“ znamená, že při nápravě restituci psychických funkcí začínáme s komplexními činnostmi a tím ovlivňujeme i elementární funkce.
Naopak při využití rehabilitace „zdola-nahoru“ se primárně soustředíme na nácvik jednoduchých poznávacích funkcí a poté přecházíme ke komplikovanějším celkům.

Někomu pomůže, jinému nikoliv

Účinnost neuropsychologické rehabilitace je závislá na několika faktorech. Několik z nich zde můžeme zmínit:
• Věk pacienta – Je všeobecně známo, že čím mladší je mozek, tím větší má šanci na uzdravení.
• IQ před úrazem – Podle vědeckých studií vyšší premorbidní IQ předurčuje lepší rehabilitaci mozkových funkcí. Stav IQ před poškozením je však často odhadován pouze na základě dosaženého vzdělání.
• Celkové zdraví a celistvost mozku – Obecně se ukazuje, že snadněji rehabilitovatelné jsou úzce lokalizované postižení. V takových případech je větší šance, že zdravé části mozku převezmou funkci poškozených oblastí.
• Sociální prostředí – Kromě osoby lékaře vstupuje do rehabilitace také pacientovo sociální prostředí, a to zejména rodina, která jej může v léčbě podporovat nebo naopak od ní odrazovat.
• Motivace – Motivace je silným hybatelem i v oblasti neuropsychologické rehabilitace. Existují různé možnosti, jak pacienta namotivovat, mezi nejlepší motivátory patří pozorovatelný pokrok v rehabilitaci a sociální zpětná vazba.
• Emocionální problémy – Následkem poškození mozku jsou často i emocionální poruchy. Můžeme se setkat se ztrátou iniciativity, depresí či agresí vůči nemocničnímu personálu nebo rodině. Proto je nutné v oblasti rehabilitace pokrýt i terapii těchto obtíží.
• Doba od poškození – Terapie je účinnější, pokud je započata včas. Zdroje se však různí v tom, kdy přesně by se mělo s rehabilitací začít. Někteří odborníci se domnívají, že je potřeba s neurorehabilitací vždy chvíli počkat, aby mohly nastoupit samoobnovovací procesy v mozku.
Není pochyb o tom, že v dnešní době je potřeba neuropsychologické rehabilitace více než zřejmá. Náš centrální nervový systém je ohrožen nejen z hlediska úrazů mozku, ale také různou formou psychických onemocnění s neurologickým podkladem.
Mezi nejdiskutovanější trendy posledních let v oblasti neuropsychologické rehabilitace patří využití počítačových technologií při rehabilitaci mozku, které nám mohou pomoci otevřít nové možnosti.

ZDROJE:

Kulišťák, P. (2011). Neuropsychologie. Praha: Portál.
Lippertová-Grünerová, M. (2005). Neurorehabilitace. Praha: Galén.
Lippert-Grüner, M. (2009). Trauma mozku a jeho rehabilitace. Praha: Galén.
ÚZIS ČR. (2013). HOSPITALIZOVANÍ V NEMOCNICÍCH ČR 2012. Retrieved from: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/hospitalizovani

 

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2016 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.