Balbuties neboli koktavost a její příznaky v řeči

23. listopadu 2014 21:04 | Mgr. Andrea Matysková řeč porucha řeči logopedie

http://www.freeimages.com/photo/443044

Tím hlavním důvodem, proč člověk na konci slovo nesprávně vysloví, je strach. Strach z jiných lidí, strach ze sebe samého, strach z dalšího špatně řečeného slova. Hodnota člověka ale spočívá v jiném měřítku než v počtu vyslovených slov za minutu.

Balbuties neboli koktavost se projevuje u jednoho procenta populace. Nelze ji tedy považovat za zanedbatelný jev. Její příčiny, příznaky, diagnostika a terapie jsou velmi rozsáhlé a složité. Pro tuto problematiku je vymezen podobor v rámci logopedie – balbutologie. Naštěstí jsou dřívější představy o vzniku balbuties (např. porucha vztahu mezi matkou a dítětem, anomálie jazyka, psychické trauma, přecvičování leváka na praváka) dnes už vyvráceny, i když mnohé názory mezi laickou populací přetrvávají. Aktuální výzkumy se přiklánějí ke genetickým neboli dědičným vlivům. Další z uváděných příčin je opožděný vývoj dítěte. Z posledních výzkumů vyplývá, že se může jednat o neurofyziologické poruchy v mozku (nepravidelnost v měřitelné aktivitě mozku). Jednotné vysvětlení příčiny vzniku dosud neexistuje. Na vzniku koktavosti se však nepodílí jen jedna příčina, většinou jich je více.

Příznaky balbuties v řeči

Fonace – na hlasivkách se tvoří svalové uzlíky (spasmy), dochází k tzv. tvrdým hlasovým začátkům, které nejsou pro hlasivky dobré a může dojít až k poškození hlasivek.
Artikulace – průběh řeči je narušován křečemi na začátku vět a slov. Dle těchto křečí rozlišujeme klonickou formu balbuties (trhané opakování hlásek a slabik) a tonickou formu (tlačení a napínání), případně kombinovanou.
Respirace – u osob s balbuties je dýchání nepravidelné a povrchní.
Embolofrázie – jedná se o slovní vmetky, např. hmm, že, jo, no. Těmito „pomocnými“ slovy si jedinci trpící balbuties pomáhají při překonávání křečí mluvidel. Vyskytuje se spíše u dospělých než dětí.
Parafrázie – volba takových synonym, kterými by se jedinec s koktavostí vyhnul slovům s „nebezpečnou hláskou“.
Dysprozódie – narušení prozodických faktorů řeči (přízvuk, melodie, tempo). Může se vyznačovat monotónní řečí či zrychleným tempem řeči.

Terapie

Problém terapie koktavosti není vyřešen. Když neznáme příčinu narušení plynulosti řeči, nelze ji odstranit, může dojít pouze k potlačení příznaků. Lidé s babuties mohou vyzkoušet například:

  • Pořídit si videozáznam mluveného projevu – nahrát se na video nebo diktafon a všímat si, ve kterých chvílích dochází k největším problémům.
  • Kontrolu dechu – mluvit pomalu, prodlužovat samohlásky, mírně snížit výšku hlasu, používat kratší věty.
  • Jógu a tao – metody vedoucí k zvládnutí vlastního dechu.
  • Logopedická cvičení – opakování dlouhých samohlásek, posléze doplněné souhláskami, čtení pro sebe, čtení nahlas.
  • Mezi hodně doporučované způsoby práce s koktavostí patří i zpěv, plavání, recitace básní...

Tato doporučení jsou vhodná spíše pro zkoušení toho, co může nejvíce vyhovovat a co je v silách jedince. Nemohou ale ve většině případů nahradit plnohodnotnou terapii s logopedem, psychologem a balbutologem.

ZDROJE:

FRASER, M. (2011). Svépomocný program při koktavosti. Praha:Portál.
KLENKOVÁ, J. (2006). Logopedie. Praha:Grada.
LECHTA, V. (2010). Koktavost. Praha:Portál.
LECHTA, V. (2011). Symptomatické poruchy řeči u dětí. Praha:Portál.

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2019 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.