Láska v antických bájích

13. listopadu 2014 21:41 | Nela Střádalová láska Érós

http://www.freeimages.com/photo/1443776

Láska je velkým tématem v celém našem životě. Milostnými vztahy se zabýváme už od malička počínaje našimi prvními láskami. Zajímavým způsobem je znázorněna také v antickém náboženství. Pojďme se společně podívat jak.

Odhalit tajemství lásky by chtěl asi každý. Mnoho psychologů se jí snažilo přijít na kloub, avšak pojmout její šíři je opravdu náročné. Existuje několik teorií lásky, pojetí i dělení. Někdo chápe lásku jako vyšší cit, tedy emoci specifickou pouze pro člověka. Jiní ji chápou spíše jako potřebu. Můžeme ji najít např. v Maslowově pyramidě potřeb, kde zaujímá spolu se sounáležitostí prostřední příčku.

Koho milujeme?

Často se stává, že se zamilováváme stále do stejného typu člověka. Určitě jste už slyšeli, že si ženy vybírají partnera, který se podobá jejich otci a stejně tak muži si vybírají partnerku podobnou jejich matce. Někteří psychologové s tímto pojetím souhlasí. Vysvětlují si to dobrou zkušeností s opačným pohlavím. Jelikož máme ve svém rodiči jistotu a víme, že se na něj můžeme spolehnout, hledáme si i takovýto protějšek. Další pojetí můžeme charakterizovat příslovím „Vrána k vráně sedá“. Je založeno na názoru, že tíhneme k tomu, co je nám podobné. V náboženství ho můžeme najít znázorněné již ve Starém zákoně: Bůh stvořil Evu z Adamova žebra. Adam tedy v Evě nalézal kus sebe samého, a proto ji mohl milovat.

Krásná Afrodita

Afrodita je řecká bohyně lásky i krásy. V římské mytologii jí říkají Venuše. Zrodila se z boha nebe Úrana a mořské pěny Afros. Protože láska a krása mohou mít více podob, není ani Afrodita jediná. Existují Afrodity dvě: nebeská a pozemská. Každá z nich má svého pomocníka syna Eróta, jenž je bohem lásky a láskou samotnou. Otcem Eróta je bůh války Arés, což symbolizuje, proč je láska občas také krutá. Láska je věcí složitou, o níž lze dlouho diskutovat.
Řecký filosof Platón se pokusil různé pohledy porovnat a věnoval Erótovi své dílo Sympozion. V tomto díle uvádí, že stejně jako Afrodita může být Erós nebeský či pozemský. Pozemský Erós je zaměřen na tělesnou krásu. Vzpomeňme si na naše první školkové lásky. Asi nikdo z nás moc neřešil, jak se daný člověk chová či jaký je. Všímali jsme si spíše toho, jak vypadá, jestli se nám líbí. Postupem času bychom však měli zjistit, že tělesná krása nestačí. Začínáme si více všímat povahy našich miláčků. V tu chvíli objevujeme Eróta nebeského, který už dokáže ocenit krásu vnitřní, duševní.

Afroditina smyslnost

Afrodita není jen symbolem lásky a krásy, její pojetí je velmi široké. Zahrnuje mimo jiné také pokušení k hříchu, svádění i žárlivost. Podle bájí nosila kouzelný pás, který obsahoval prostředky, jimiž už mužů vzbuzovala touhu a lásku. Svou nestřídmostí se stala také patronkou kurtizán. Tato Afrodita dokáže být také velmi žárlivá. Sama nedokáže vytvořit vztah, k tomu potřebuje svého pomocníka Eróta. Vztah založený na smyslnosti není ztracen, i zde se může Erós zrodit, ovšem jen za předpokladu, že se tato smyslnost rozvine v pravou lásku.

Jak vidíme, láska obsahuje mnoho dalších aspektů. Plně jí porozumět je velice náročné, nejspíše i nemožné. Můžeme se snažit jí rozumět lépe, avšak svou tajemnost si vždy uchovává. Možná i proto nás stále tolik láká. I když nám občas přináší bolest, její krása je natolik okouzlující, že bychom se bez ní na světě neobešli.

ZDROJE:

Nakonečný, M. (2000). Lidské emoce. Praha: Academia
Maguirová. A. (1999). Stíny duše. Praha: Portál
Zamarovský, V. (1965). Bohové a hrdinové antických bájí. Praha: Mladá fronta

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2019 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.