Když je člověku úzko...

11. listopadu 2014 21:54 | Eva Kulhánková strach úzkost autorelaxace autogenní trénink relaxace

http://www.freeimages.com/photo/727793

„Buší mi srdce, cítím sucho v ústech a začíná mě přemáhat malátnost. Strach mě obepíná od hlavy až k patám. Chci utéct, ale dál stojím a zaobírám se tím divným pocitem uvnitř sebe.“ Vidíte se v tom? Potom by vás mohla zajímat přičina, projevy a hlavně zbavení se úzkosti.

Charakteristika úzkosti

Psychologické knihy vymezují úzkost jako stav obav, napětí a starostí. Někteří psychologové považují úzkost za synonymum strachu. Je zde ale obrovský rozdíl. Strach má totiž jasnou příčinu, úzkost nikoli.

Mezi nejčastější projevy úzkosti patří třes, červenání, pocení, bušení srdce nebo rozšíření zornic. Velmi častá je i ztuhlost, kdy je člověk natolik paralyzován, že se nemůže absolutně hnout. Lidé mívají také velmi silný pocit neschopnosti překonat potíže, ve kterých se právě nachází. Ale proč úzkost cítíme? Můžeme se ocitnout v situaci, která se nám zdá nebezpečná, může nám dělat problém vyrovnat se s určitými problémy atd.

Je důležité říci, že úzkost je normální reakce na stres. Může se objevit v různých situacích, například pokud se ocitneme v novém prostředí (nová práce) nebo pokud ztratíme někoho blízkého. Úzkost bychom neměli vnímat negativně, protože díky ní se náš organismus vrací opět k rovnovážnému stavu. Pokud tedy cítíte tento stísněný pocit, nemusí to být známka toho, že je něco špatně.

Za hranice normálu

Úzkostné poruchy můžeme rozdělit na generalizovanou a panickou úzkost. Lidé, kteří onemocněli generalizovanou poruchou, cítí svíravý pocit neustále. Příznaky mají potom mnohem menší intenzitu než při panické úzkosti, která se objevuje náhle a dá se přirovnat k srdečnímu infarktu. Potom je potřeba vyhledat lékaře, který velmi často předepisuje léky na úzkost – anxiolytika.

Jak si můžu pomoci sám?

Každopádně pokud vám bývá úzko, je dobré vyzkoušet si relaxační metody anebo autogenní tréninky. O co jde? Obecně můžeme říct, že se tyto metody zakládají na procítění svého těla, na zostření smyslů a vnímání každého kousku sebe samého. Pokud toto dokážeme, potom pro nás bude mnohem snazší ovládat projevy našeho těla a celkově se budeme cítit mnohem v lepší kondici. Náš život se stane bohatším, protože si budeme všímat i té nejmenší změny našeho organismu a budeme mít jedinečnou možnost ji prožít. Mezi nejznámější odborníky, kteří se zabývali těmito tématy byli J. H. Schulz a E. Jacobson. Zaměříme se tedy na jejich praxi.

J. H. Schulz a jeho autogenní trénink

Při každé relaxační metodě je důležité být někde, kde vás nikdo neruší a kde se cítíte dobře. Při autogenním tréninku vytvořeného J. H. Schulzem je podstatné tělo i duše. Zde se totiž pokoušíme jak o relaxaci svalů, tak o koncentraci mysli. Cvičení může probíhat na nižší či vyšší úrovni. Nižší úroveň se skládá v postupném navození šesti pocitů a to:
1. tíhy v končetinách
2. tepla v končetinách
3. klidného dechu
4. pravidelné srdeční činnosti
5. pocitu tepla v nadbřišku
6. chladného čela.
Na vyšší úrovni se potom přidává imaginace, která je většinou řízena psychologem (představa lesa, vodopádu, hezkého místa).

E. Jacobson a jeho progresivní relaxační metoda

Při progresivní relaxační metodě vytvořené E. Jacobsonem jde o uvolnění jednotlivých svalů. Jacobson vybral skupiny svalů od hlavy až k nohám, které se snaží postupně zrelaxovat (uvést do klidu). Důležité je, že se nezačíná uvolněným stavem, ale začátkem je napnutí svalů, které se Jacobson snaží zvýšit na maximum a až potom uvolnit. Tímto obratem vychází z toho, že lidé většinou nerelaxují a jejich tělo se nachází v neustálém napětí.

Originální léčba smíchem

V České republice se momentálně problematikou relaxace zabývá velmi uznávaný bohnický psychiatr Karel Nešpor. Samozřejmě využívá již dříve vynalezených způsobů, ale snaží se pomoci i prostřednictvím jógy nebo smíchu. Právě jeho léčba smíchem je velmi populární. Nešpor objevil několik druhů smíchu a přišel na to, že pokud je budeme provozovat, bude nám mnohem lépe a navíc rozesmějeme naše okolí. Můj oblíbený je hlemýždí smích, kdy se hlemýžď specifickými pohyby vydává k brokolici. Když dosáhne svého cíle, tak je tak rozradostněn, že se musí smát.

Je možné, že ne všechny metody pro vás budou vhodné a účinné. Jak tedy poznáte tu pravou? Tak, že po několika sezeních se budete cítit nabytí energií a vnitřně spokojení.

ZDROJE:

Praško, J., Prašková, J. & Vyskočilová, J. (2006). Úzkost a obavy. Praha: Portál

Kast, V. (2012). Úzkost a její smysl. Praha: Portál

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2019 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.