Hypnóza jako možnost léčby

17. května 2014 19:00 | Michael Tesař paměť Sigmund Freud hypnóza podvědomí sugesce Milton H. Erickson

Foto by Cheshire15 from http://www.sxc.hu

Desítky let po zavedení této metody se setkáváme s tím, že se nahlíží na hypnózu jako na šarlatánství, mystický rituál apod. Jak to tedy doopravdy je? Je opravdu možné hypnózou léčit?

Hypnóza pochází z řeckého hypnos, tedy spánek. Hypnóza je stav podobný spánku uměle navozený druhou osobou například lékařem nebo hypnotizérem. K hlavním rysům hypnózy patří zvýrazněná ovlivnitelnost (odborně sugestibilita), v níž je možné hypnotizovanému vložit do mysli různé pokyny, ovlivnit jeho vnímání (pocit horka, chuť v ústech...), pohyby, paměť (vybavení zasunutých vzpomínek) atd. Toho lze využít při léčbě různých poruch, u nichž lze předpokládat psychické ovlivnění, tedy namátkou nadměrná tréma, noční pomočování u dětí, koktavost, tiky, nežádoucí návyky aj. Do hypnózy lze v zásadě uvést jen lidi k hypnóze vnímavé (hypnabilní). Rovněž nelze vložit do mysli hypnotizovaného pokyny, které by odporovaly jeho morálnímu cítění.

Historie

V minulosti byla hypnóza prováděna různými šamany během náboženských rituálů. Hypnóza, jak ji známe dnes, je spojena s Rakouským lékařem Franzem A. Mesmerem. V 18. století Mesmer věřil, že nemoci jsou obecně vyvolané nevyvážením magnetických sil v člověku. Používal magnetické pruty a hypnózu pro léčení svých pacientů. Později byl vyhnán z Rakouska, neboť jeho techniky byly označeny za nevědecké. Emigroval do Francie, kde jej později zdejší Akademie věd označila za šarlatána.

Dogma, že hypnóza je šarlatánství nebo také „mesmerismus“, jak se jí dříve přezdívalo, definitivně zboural francouzský lékař Auguste Liébeault. Jeho pacienti se mu upřeně dívali do očí, zatímco jim vsugerovával narůstající pocity ospalosti a únavy. Ve chvíli, kdy pacient upadnul do transu, Liébeault mu sděloval, že jeho příznaky mizí, což se v mnoha případech opravdu povedlo. Nejvýznamnějším odborníkem přes hypnózu byl ovšem Jean Martin Charcot, který proslul jako "Napoleon neuróz". Díky jeho studiím pak Francouzská Akademie věd v roce 1882 uznala hypnózu jako legitimní lékařskou metodu. Mezi pozdější průkopníky této metody patřili Alfred Binet, Pierre Janet nebo Sigmund Freud.

Hypnóza dnes

Hypnóza funguje tak, že kdykoli se něco stane a my nějak zareagujeme, uloží se naše reakce do paměti. Ve chvíli, kdy se stane další podobná situace, zjednodušeně řečeno pak pouze vytáhneme záznamy o tom, jak jsme se chovali minule, a určitým způsobem replikujeme toto chování. Pochopitelně čím častěji opakujeme toto chování, tím silnější je jeho vybavování i pro méně podobné situace, i když by toto chování mohlo být člověka škodlivé nebo nebezpečné. Hlavní komplikace leží ve faktu, že tyto naučené vzorce chování bývají uloženy v nevědomí a přístup k nim je proto velmi obtížný. Někdy jsou tyto obsahy dokonce zcela nepřístupné.

Někteří psychoterapeuti, v našem případě hypnoterapeuti, podrobení speciálnímu výcviku, umí s pacientem dojít k momentu, kdy se poprvé onen špatný vzorec zafixoval do paměti. Poté se snaží vyjmout tento vzorec a umístit místo něj nějaký jiný, výhodnější nebo prospěšnější pro pacienta. Ne vždy je možné uložit ideální vzorec, v tom případě terapeut alespoň zmírňuje jeho intenzitu a dopad. Během hypnózy je člověk v relaxaci a má více zostřenou mysl. Jako ostatní relaxační metody snižuje hypnóza krevní tlak i tep, mění se mozková aktivita a snižuje se i dechová frekvence.

Dnes již víme, na jakých principech pracuje hypnóza a že nejde jen o šarlatánství, ale skutečnou metodu, která dokáže pacienta nebo klienta zbavit různých obtíží, jako je nespavost, fobie, pomočování, bolesti hlavy nebo různé druhy závislostí. Celá procedura je prováděna vysoce školenými odborníky a velmi zodpovědně, neboť v nepravých rukách může člověku uškodit. Rozhodně však během hypnózy ani po hypnóze člověk nepáchá zločiny ve prospěch hypnotizéra, neboť vše, co v hypnóze udělá, je v souladu s jeho přesvědčením.

ZDROJE:

Ehrlich, S. D. (9. JUne 2011). University of Maryland - Medical center. Načteno z Hypnotherapy: http://www.umm.edu/altmed/articles/hypnotherapy-000353.htm

Hunt, M. M. (2010). Dějiny psychologie. Praha: Portál.

Hypnóza. (3. Březen 2013). Načteno z Velký lékařský slovník: http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/hypnoza

Kratochvíl, S. (2009). Klinická hypnóza. Praha: Grada.

Kratochvíl, S. (2011). Experimentální hypnóza. Praha: Grada.

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2016 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.