Skleslost má své jméno. Seznamte se s anhedonií...

22. září 2014 14:00 | Ondřej Novák deprese smutek diagnostika nálada

Freeimages.com foto by trublueboy

Občas je každý unavený a nic ho nebaví. Co když se ale z tohoto pocitu stane každodenní realita? Co znamená, když se o někom řekne, že je anhedonický?

Slovo anhedonie pochází z řečtiny a v obecném významu znamená sníženou schopnost prožívat příjemné emoce (například radost). Anhedonického člověka je velice těžké něčím potěšit, zdá se, jakoby zcela postrádal chuť do života. V důsledku toho často ztrácí zájem o okolní svět a uzavírá se do sebe. Podle toho, zda se ztráta schopnosti prožívat příjemné projeví v jedné nebo více oblastech, lze tento jev kategorizovat. Jedinec tak může prožívat anhedonii tělesnou nebo sociální.

Podstata skleslosti

Původ a pravá podstata anhedonie není zatím osvětlena, nicméně výzkumy naznačují, že pro ni existují určité genetické predispozice. Anhedonii lze krátkodobě navodit neuroleptiky a objevuje se i u drogově závislých. Jde o jeden ze základních průvodních znaků chorob, jako jsou deprese nebo schizofrenie.

Adhedonie je klasifikována jako porucha emocí, konkrétně nálad. Řadí se mezi takzvané depresivní nálady vedle apatie, bezradnosti, deprese a morózní nálady (mrzutost). V rámci psychiatrie patří mezi neurobehaviorální symptomy.

Dominantním prvkem anhedonie je ztráta zájmů a celková skleslost.

Nejčastěji se objevuje u pacientů s diagnostikovanou těžkou depresí a u zhruba 8 - 45% schizofrenních pacientů. Může se vyskytnout i v případě demencí a při poškození mozku. Výzkumy prováděné v roce 2000 ukázaly, že u lidí s genetickou predispozicí pro schizofrenii je anhedonie spojena s dalšími projevy. U mužů i žen se dostavuje sociální izolace, u žen se pak zvlášť anhedonie pojí se vznikem psychóz (komplexní poruchy chování, vnímání a prožívání). Je pravděpodobné, že anhedonie souvisí se změnami v dopaminovém systému mozku.

Výzkum anhedonie

Nedávný výzkum vědců z Vanderbiltské a Birminghamské univerzity (2012) zjistil, že naše dosavadní chápaní anhedonie může být chybné. Experiment se zabýval rozhodováním a motivacemi depresivních pacientů. V průběhu výzkumu pacienti vykazovali znatelně nižší úsilí při snaze o získání odměny. Navíc nedokázali využít informací o velikosti odměny a pravděpodobnosti jejího získání. Zjednodušeně řečeno, ani velká a téměř jistá odměna v nich nevyvolávala větší snahu o dokončení úkolu. Anhedoničtí lidé mají tendenci přeceňovat ztráty, podceňovat zisky a nedokáží efektivně využívat informace o pravděpodobnosti dosažení odměny. Anhedonické chování tedy nemusí nutně ukazovat na neschopnost prožívat příjemné. Výzkum ukazuje spíše na základní deficit v rozhodování se na základě zisků a ztrát.

Anhedonie je jev, který se zřídkakdy objevuje samostatně. Často je pouze jedním z mnoha průvodních jevů různých chorob. V takovém případě vymizí s vyléčením původní choroby. Její projevy lze mírnit, třeba za pomoci psychoterapie. Náš mozek se strukturálně mění a přizpůsobuje podle životního stylu a zkušeností. Cílený psychologický trénink může mít na anhedonii příznivé, zmírňující účinky.

ZDROJE:

Beck, A. T. (2005). Kognitivní terapie a emoční poruchy (1. vyd.). Praha: Portál.
Höschl, C., Libiger, J., & Švestka, J. (2004). Psychiatrie. Praha: Tigis.
Možný, P., & Praško, J. (1999). Kognitivně-behaviorální terapie: úvod do teorie a praxe (Vyd. 1.). Praha: Triton.

Líbil se vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.

© 2016 O psychologii.cz. Všechna práva vyhrazena.